Kanibal Ladislav Hojer (†28): Zavražděné ženy snědl s hořčicí!
9 fotografií
O vraha a kanibala Ladislava Hojera (†28) ženy neměly zájem. Proto je začal nenávidět. Zavraždil jich pět, dalších 18 znásilnil. Prostoduchého vrahouna si kriminalisté omotali kolem prstu a ten se sám začal přiznávat. Nejdřív vtipkoval, pak žadonil o milost.
S Ladislavem Hojerem se osud moc nemazlil. Hned po narození 15. března 1958 mu zemřel otec na rakovinu, matka se znovu provdala, ale za čas na zákeřnou nemoc zemřela také. Otčím se odstěhoval, a po čase i jeho bratr Jaroslav, zůstal tak v pražském bytě sám.
Terčem posměchu
Hojer měl pouze 88 IQ a chodil do zvláštní školy, kvůli čemuž byl často terčem posměchu. Stejně jako jeho mysl byla prostá i motivace jeho vražd – sexuální agrese. Stydlivý vrah se později svěřil, že nikdy neměl vztah, ani nevynucený sex. Ženy začal kvůli odmítnutím nenávidět a k pohlavnímu styku je nutil násilím.
První oběť v Děčíně
Znásilňoval už dříve, poprvé ale vraždil 2. listopadu 1978. Vlakem přijel do Děčína, aby podle svých slov „obdivoval krásy země a podíval se po ženské“. Na noční ulici si vyhlédl Evu R. (†29), dal se s ní do řeči a začal ji i osahávat. Když utíkala, srazil ji na zem, odtáhl mimo cestu a chtěl znásilnit. Nedokázal ale dosáhnout vyvrcholení. Dívku uškrtil, aby ho neprozradila.
Odřezal části těla
Jeho agresivita se v plné míře ukázala při nejbrutálnější vraždě, kterou spáchal 31. ledna 1981 v Brně. V noci potkal na tramvajové zastávce mladou Ivanu M. (†18), která se vracela z plesu. Když odmítla jeho pozvání do baru, napadl ji a odtáhl do parčíku, kde ji znásilnil. Nakonec dívku uškrtil, vytáhl z kapsy připravený nůž a z těla odřezal prsa a genitálie. Schoval je do igelitové tašky a odvezl zpátky do pražského bytu.
Vraždil z nenávisti k ženám
- 2. listopadu 1978 – v Děčíně se vydal za Evou R. (†29). Začal jí osahávat, nakonec ji odtáhl mimo cestu, kde ji znásilnil, nedokázal ale dosáhnout vyvrcholení. Nešťastnici uškrtil.
- 9. února 1980 – při opušťáku z povinné vojenské služby se vydal vlakem z Prahy do Děčína. Potkal v něm Ivonu S. (†25). Počkal si, až zajde na záchod, vběhl za ní, uškrtil jí její šálou a nad tělem onanoval. Záchodek pak klíčem zamkl a z vlaku vystoupil dřív, než bylo tělo nalezeno.
- Srpen 1980 – opět si při volných dnech na vojně vyjel tentokrát na Slovensko. Na břehu Ružínské přehrady uviděl ženu (†25 až 35), stáhl ji na zem, znásilnil a uškrtil. Poté našel nedaleko ležící drát, kterým k tělu přivázal kámen a hodil ho do přehrady. Mrtvola se našla o rok později a nikdy nebyla identifikována.
- 31. ledna 1981 – za další vraždou se vydal Hojer do Brna. V noci si vyhlédl na tramvajové zastávce Ivanu M. (†18), napadl ji a odtáhl do parčíku. Dívku v něm znásilnil a uškrtil. Odřezal jí prsa a genitálie, doma nad nimi masturboval a jedno prso i snědl.
- 3. října 1981 – Anna Š. (†51) se osudného večera 3. října 1981 vracela v Praze z koncertu, když vraha potkala. Ten jí nejdřív pozval domů, když odmítla, zaútočil. Nožem jí rozřízl šaty a znásilnil ji. Nakonec jí punčochou uškrtil.
Chytli ho náhodou?!
K vraždě Anny Š. se v říjnu 1981 přiznal psychicky narušený muž. Už po prvních minutách kriminalisté věděli, že se nejedná o vraha. Muž však věděl tajnou informaci, že byla oběť uškrcena punčocháči. Při podrobnějším doptávání sdělil, že mu to v hospodě řekl »Láďa« Hojer. Ten byl 11. října zadržen. Tým kriminalistů Jiří Markovič, Antonín Jarolímek a Lubomír Fiala pak vraha dokázali spojit se čtyřmi dalšími mordy.
Kamarádský vrahoun
Možná kvůli své jednoduchosti si Hojer s policisty vytvořil až kamarádský vztah. „Svěřoval se mi se vším, i s věcmi, co neřekl ani obhájci,“ prozradil po letech dnes již zesnulý bývalý šéf pražské mordparty Jiří Markovič. Kromě doznání k vraždám se přiznal, že nad odřezanými prsy Ivany M. onanoval, a že jeden z nich snědl s ďábelskou hořčicí. Byl prý tuhý, tak zbylé ostatky i s hrncem vyhodil. Hojer byl 9. listopadu 1994 odsouzen k smrti a 7. srpna 1996 oběšen v pankrácké věznici.
Děsil se smrti
Hojer přes všechny odpornosti, co provedl, vzbuzoval ve vyšetřovatelích lítost. O vraždách mluvil bez výčitek, občas dokonce s humorem. „Když se ko*ot postaví, mozek se mi zastaví,“ vtipkoval. Jenže jak se dostala věc k soudu, kde už nebyli přátelští policajti, ale přísní soudci, začal se panicky bát smrti. V den popravy se urputně bránil, chytal se mříží, prosil o milost a pomocníkovi kata zlomil prst. Udušení v oprátce ve sklepě vězeňské nemocnice na Pankráci přesto neunikl.
9 fotografií
