Po 28 letech opět v Česku ZÁŠKRT: První nakažený senior!
Vrací se záškrt? Loni pět případů, letos onemocněl senior z Olomoucka hned na počátku roku. Máme mít strach, že nám nebezpečná bakterie znovu bude působit potíže?
Zdálo se, že jsme se se záškrtem vypořádali. Od roku 1995 byl klid a bakterie se díky vysoké proočkovanosti 28 let nešířila. Jenže poslední dobou se objevilo hned pět případů. Nyní ochořel senior z Olomoucka, který trpí oslabenou imunitou a na noze má otevřenou nehojící se ránu. „U pacienta se jedná o kožní formu infekce způsobenou bakterií Corynebacterium ulcerans, kterou mohou přenášet i zvířata,“ vysvětlila Jana Zavadilová, vedoucí Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu.
Poškozuje orgány
Vzorek laboratoř zkoumala 20. ledna a potvdilo se, že jde o záškrt. Hygienická stanice pak prověřila i ty, které mohl senior nakazit. Zdá se ale, že tentokrát se bakterie nerozšířila. Nejčastěji se záškrt projevuje jako extrémně těžká angína, která pokryje hrdlo šedým povlakem a vede ke zúžení dýchacích cest a dušení. Odtud také pochází jeho český název. Nemoc doprovází horečka, slabost a zduřelé lymfatické uzliny. Extrémně nebezpečná může být pro miminka. Záškrt patřil v minulosti mezi největší zabijáky kojenců. Může se ale projevit na kůži, kde způsobuje nehojící se vředy. A existuje i další nebezpečí. Toxiny z bakterií pronikají bez léčby do krevního oběhu a mohou poškodit srdce, ledviny nebo nervový systém. Poslední oběť si záškrt v tuzemsku připsal v roce 1969.
Očkování chrání
Návratu epidemie smrtící nemoci v Česku brání kolektivní imunita. Děti se v tuzemsku očkují hexavakcínou, která je také zároveň proti černému kašli, žloutence B, tetanu, bakterii Heamophillus influenzae typu b a dětské obrně. A to nejprve po devátém týdnu života, další dávku dostanou okolo jednoho roku věku. Třetí pak v deseti letech. Nepovinně se může člověk nechat přeočkovat po 25 roce.
Víte že...
...záškrt se léčí antibiotiky? Bez nich je úmrtnost až 10 %, u dětí do 5 let a u dospělých nad 40 let pak dokonce až 20 procent.
Šíří se kapenkami Infekce se šíří kapénkami, vzácněji stykem s kontaminovanými předměty. Někdy může člověka nakazit i zvíře. Riziko, že záškrtem onemocníte se obecně zvyšuje s věkem, kdy kromě slabší imunity klesají i ochranné protilátky po očkování.
Sérum objevil
Němec Záškrt byl po staletí velmi obávanou chorobou. Umíraly na něj tisíce dětí, lék na ni neexistoval. Sérum na srmtící nemoc, které působilo proti záškrtu a také coby prevence, objevil na konci 19. století německý bakteriolog Emil von Behring. Za své objevy ve fyziologii a medicíně získal v roce 1901 Nobelovou cenu.
