Ruský útok na Ukrajinu: ČÍNA O NĚM MĚLA VĚDĚT DOPŘEDU
O ruském útoku na Ukrajinu měla údajně Čína vědět dopředu. Tvrdí to americký deník The New York Times. Podle něj Peking měl Moskvu žádat, aby vojenskou akci spustila až po zimní olympiádě.
Komunikaci mezi čínskými a ruskými představiteli na toto téma zachytila jedna ze západních zpravodajských služeb. Podle ní Čína kladla Rusku na srdce, že pokud chce zahájit invazi na Ukrajinu, má tak učinit, až skončí olympiáda. Ta probíhala v nejlidnatější zemi světa od 4. do 20. února. A ruský prezident Vladimir Putin (69) vydal rozkaz k útoku na zemi modrožluté vlajky až 24. února, tedy čtyři dny po skončení Her. Vojenskou techniku přitom Kreml u hranic s Ukrajinou shromaždoval několik týdnů předtím. Čínský ambasador Liou Pcheng-jü v USA ale tvrzení amerického deníku popírá.
DRUHÉ KOLO MÍROVÝCH JEDNÁNÍ
Budeme se spolu nadále bavit a jednat. S tímto se v pondělí rozešli po prvních mírových jednáních zástupci Ukrajiny a Ruska. Včera pak obě strany zasedly znovu k jednomu stolu.
První jednání mezi Kyjevem a Moskvou, která před týdnem napadla Ukrajinu, se uskutečnilo na bělorusko- -ukrajinské hranici a trvalo přes šest hodin. To druhé už ale bylo zorganizováno na bělorusko-polské hranici, a to v oblasti Brestu. Za oba státy se na místo vydaly opět početné delegace složené z poradců obou prezidentů, poslanců, náměstků ministerstev obrany či třeba zahraničí. A jaký byl výsledek odpoledních rozhovorů? Do uzávěrky vydání nebyl žádný výstup ze schůzky znám, ale kromě debaty o ukončení ruské invaze do země s modrožlutou vlajkou chtěl Kyjev mluvit i o zřízení humanitárních koridorů. Konflikt totiž odnášejí obyvatelé Ukrajiny, jelikož Rusko ostřeluje tamní města a lidé se musejí schovávat v krytech, sklepích či v metru. Navíc mají omezené zásoby jídla a pití.
