Putin a Hitler? Podoba jako hroch se slonem...
3 fotografie
Žene Putin svět do stejné katastrofy, jako kdysi nacistický diktátor Adolf Hilter (†56)? Podle historika Jana Borise Uhlíře najdeme v běsnění obou tyranů společné znaky. Oproti období před druhou světovou válkou se však Evropa nyní proti agresorovi sjednotila.
Podle odborníka na dějiny 20. století však nelze spolehlivě srovnávat dvě události z různých dob. „Zajímalo by mě, jak by Západ reagoval bez zkušenosti z druhé světové války. Domnívám se, že by se mohl chovat trošku podobně, jako tehdy,“ řekl Uhlíř. Nyní jednotnější Histori odkazoval na Mnichovskou dohodu ze září 1938, na které se vedoucí představitelé Německa, Francie, Velké Británie a Itálie dohodli, že Československo musí Hitlerovi (1889 – 1945) podstoupit pohraniční oblasti bez možnosti obrany.
Nyní je však Evropa prý v reakci jednotnější, byť prvotní váhání Německa o připojení se k tvrdším sankcím vůči Moskvě vyvolalo u části veřejnosti pochybnosti. Změnil celý svět Podobnost v chování německého diktátora zodpovědného za druhou světovou válkou sice lze najít, označovat ale Putina za jeho moderní podobu prý není na místě. „Srovnávat Hitlera s Putinem je, jako kdybyste chtěl dětem v zoo, vysvětlovat rozdíl mezi hrochem a slonem. Oba jsou to tlustokožci... Nedomnívám se, že jakéhokoliv světového diktátora, s výjimkou Stalina v jeho krutosti, by bylo možné s Hitlerem srovnávat. Faktem je, že Hitler za 12 let své vlády změnil svět. To se žádnému jinému diktátorovi za tak krátkou dobu nepovedlo,“ vysvětlil historik Jan Boris Uhlíř.
Nacisté mohli v Rusku trénovat
Rusko a Německo do nedávna pojilo bližší přátelství, než by se na první pohled mohlo zdát. Krátce po svržení ruského cara Mikuláše II. v březnu 1917 totiž německé vedení vyslalo do krizí zmítané země vedoucí postavu bolševiků Vladimira Lenina. Záměrem bylo přinutit Rusko k uzavření východní fronty, což nakonec vyústilo v Říjnovou revoluci a následnou občanskou válku, na jejímž konci vznikl Sovětský svaz v čele s Leninem. Přátelství mezi vedením obou zemí pokračovalo i poté.
„Možná to bude znít paradoxně, ale snad největším spojencem Německa během Výmarské republiky i vlády Adolfa Hitlera byl Sovětský svaz. Němcům totiž bylo na jeho území ve vojenských výcvikových prostorech umožněno, aby si dělali, co chtěli,“ připomněl historik Jan Boris Uhlíř. Na začátku druhé světové války v roce 1939 navíc vznikl pakt Molotov-Ribbentrop. V něm se státníci Německa a Sovětského svazu dohodli na spojenectví a následném zabrání a rozdělení území Polska, Litvy, Finska, Lotyšska a Estonska. Z přátelství s hitlerovskou Říší Sověti vystřízlivěli až v červnu 1941, kdy na jejich území poprvé vstoupila nacistická vojska.
3 fotografie
