Srazily ho dvě mozkové mrtvice: Rodina staví tátu na nohy!
Těžká mozková mrtvice postila před dvěma roky Pavla Koreně (49) ze Žatce. Muž zůstal ochrnutý. Život se tak otočil jemu i rodině zcela naruby. Jeho přítelkyně a dcera to ale nevzdaly a svého milovaného si vzaly domů. Snaží se mu dokázat, že život ještě neskončil. Starost o Pavla je ale velmi náročná a i tato silná rodina potřebuje pomoci.
Sedmnáct let pracoval Pavel Koreň v žatecké firmě na výrobu světlometů. Za tu dobu se vypracoval na lepší pozici, dařilo se mu i v osobním životě. Potkal totiž Alenu Vohánkovou, se kterou přivítali před devíti lety na světě dcerku Márinku. Pak se ale životní příběh stočil do špatného směru.
Rána napodruhé
„V září 2019 jsme ještě stihli odvést Márinku do první třídy a 6. října ta hrůza přišla. Pavel si začal stěžovat na bolesti hlavy a všimla jsem si, že v řeči zadrhává,“ vzpomíná Pavlova přítelkyně Alena. Strach o život ale vystřídala dobrá zpráva od lékařů, podle nichž Pavel prodělal jen slabou mrtvičku a vyvázl bez následků. Pár dnů nato ale přišel šok. „Večer se najednou opotil a přestal mluvit. Neváhala jsem a zavolala záchranku. Odvezli ho zpět na neurologii, kde se jeho stav výrazně zhoršoval. Lékaři to nedokázali zastavit a Pavel skončil na oddělení ARO s respiračním selháním a v umělém spánku,“ dodává smutně žena.
Vegetativní stav
Do té doby aktivní, silný muž se najednou nemohl pohnout, došlo k většímu poškození mozku a šance na jakékoliv zlepšení byly podle lékařů mizivé. „První informace od lékařů byla taková, že se nachází ve vegetativním stavu. Ale když jsem mu ukázala fotku naší dcery, projevil výrazné emoce a plakal. Znám ho, znám jeho reakce a byla jsem přesvědčená, že vnímá, ví a slyší vše,“ zadržuje slzy Alena. Po dvou měsících na neurologii skončil Pavel v léčebně v Ostrově na Karlovarsku. Ani po roce pobytu ale jeho stav nedoznal zlepšení.
Návrat domů
Loni před Vánoci se Alena po dohodě s Pavlovou dcerou z prvního manželství rozhodla, že si svého přítele a tátu jejich Márinky vezme domů. „Chtěla jsem mu tím dát zase smysl života, ukázat, že stále jsme a můžeme žít jako rodina,“ vysvětluje odhodlaně Alena. Dnes už Pavel zvládne sedět až šest hodin v křesle bez opěry hlavy, zahojily se mu proleženiny a přibral 30 kg. Alena obstarala zdvihací plošinu pro invalidní vozík i závěsný systém pro manipulaci s nehybným přítelem.
Bez auta to nejde
Rodina teď potřebuje pro ochrnutého muže speciální auto, aby s ním mohla k lékaři, na rehabilitace, ale také třeba na výlety, zahradu i za přáteli. „Pavel má bezmála dva metry a s vozíkem se do běžného auta nedostane. Rádi bychom koupili speciálně upravené auto. Jeho cenu nám vyčíslili na více než 850 tisíc,“ posteskla si Alena. Díky nadaci Donio se už podařilo vybrat přes 400 tisíc. Větší část ale ještě zbývá. „Všem, kteří nám už pomohli, s pokorou a ze srdce děkuji,“ uzavřela vyprávění statečná žena.
