Diana Kutilová se vypsala z nesnází: Mám »sladké dítě« | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pondělí 28. listopadu 2022

Svátek slaví René, zítra Zina

Diana Kutilová se vypsala z nesnází: Mám »sladké dítě«

Diana s dcerou Terezou, která její knihy ilustrovala. Pumpička u pasu není běžně vidět.
Diana s dcerou Terezou, která její knihy ilustrovala. Pumpička u pasu není běžně vidět. (Foto Aha! – Dana Kolářová)

Máte sladké děti? Nemálo lidí určitě s potěšením přisvědčí. Přitom netuší, že řekne- li někdo »můj potomek patří mezi sladké děti«, může to napovídat také velké trápení. »Sladké děti« jsou totiž malí pacienti s diabetem 1. typu. O jejich diagnóze se ale neví tolik, protože se o ní nemluví tak často jako o »klasické cukrovce«, tedy diabetu 2. typu

Cukrovka 2. typu může být někdy důsledkem životního stylu, diabetes 1. typu je ale autoimunitní onemocnění. „Ano, přichází naprosto nečekaně – a to v podstatě v každém věku dítěte. Je to náročná diagnóza, která se pacienta týká doživotně, protože je zatím nevyléčitelná,“ vypráví o nemoci Diana Kutilová a dodává aktuální informaci: „Cukrovka 1. typu sice přichází bez zjevné příčiny, ale její nástup obvykle souvisí s nějakým tělesným oslabením. Což se projevilo i nyní, v pandemii covidu. Ukazuje se, že koronavirové onemocnění způsobilo také nárůst případů diabetu 1. typu.“

Zachránil je Motol
Sympatická blondýna Diana Kutilová hovoří o cukrovce 1. typu velmi zasvěceně, není však lékařka. Jen už je řadu let maminkou dcery, která mezi nemocné »sladké děti« bohužel patří. Postihlo je to už v pouhých osmi letech. „Nebylo jí dobře, hubla, byla apatická, stále chtěla pít. Až jsme skončili na pohotovosti u nás v Kladně. Ale doktoři jen krčili rameny. Jenže Terezce bylo čím dál hůř,“ vzpomíná Diana Kutilová. Přitom diagnóza se dá určit docela rychle, krevním testem. Při běžné prohlídce u lékaře se to ale obvykle nedělá... „Takže když Terce krev z prstu konečně vzali, měla už neměřitelnou hladinu cukru v krvi – a kolabovala. Následovala cesta záchrankou do dětské nemocnice,“ popisuje paní Kutilová, jak u nich došlo k záchytu nemoci. V Motole si doktoři naštěstí s Terčiným stavem hravě poradili, Terezku a hlavně její maminku však zaskočilo zjištění, že holčička bude muset natrvalo přizpůsobit život své chorobě a několikrát denně si bude muset píchat inzulin. V tu chvíli je to psychická rána pro rodiče i děti, nezřídka je zapotřebí psychologa, aby dětem vysvětlil komplikace a další fungování, ovšem s tím, že žít se s takovým handicapem dá a je třeba hledat nové impulsy.

Terapie psaním
Vědomí, že máte nemocné dítě, asi dolehne na každého rodiče a samozřejmě i malého pacienta. Někdo padne do deprese, někdo začne rodinného příslušníka zahrnovat až dusivou péčí, někdo začne nemoc popírat. Diana Kutilová na to šla naštěstí jinak. Jako jazyková expertka (profesionální tlumočnice) se rozhodla o osudech »sladkých dětí« napsat knížku. „Psaní vlastně původně byla moje terapie. Postupně jsem si ale začala uvědomovat, že příběh malé Rózy může pomoct dalším dětem i jejich rodičům, kteří zažívají to samé,“ vysvětluje Diana, proč se rozhodla vydat Šípkové Růženky naruby jako svoji prvotinu. Že tušila správně, se ukázalo, když se jí podařilo získat peníze na vydání knížky prostřednictvím crowdfoundingu, tedy internetové sbírky. Nejenže se na účtu sešlo dost peněz na tiskárnu i grafické zpracování, ale navíc kolem knihy začala postupně vznikat i několikatisícová fanouškovská komunita »Sladké děti« složená z rodičů, dětí, jejich přátel a příbuzných, která na sociálních sítích facebook a instagram nyní čítá přes 4000 fanoušků. Ti jí začali psát o svých starostech, vyměňovat si fotky a příběhy s diabetem prvního typu. Díky knížkám i komunitě »Sladké děti« si malí pacienti i jejich rodiče uvědomují, že nejsou se svým trápením na světě sami. Že se nemusí za svou nemoc stydět a že i s touhle potvorou se dá žít plnohodnotný život.

Z dětí jsou slečny
Za rok po první knížce o jedenáctileté hrdince Kutilová napsala a vydala i další knížku Sladký roky, která je jejím pokračováním po dvou letech, a nedávno i třetí, která nese název Naděje nikdy nekončí, a jejím hrdinkám je už 15 let. Tyto další knížky nejsou nějakými samoúčelnými pokračováními prvního dílu, ale reagují na to, že s přibývajícími roky se v osudech nemocných hrdinek objevují peripetie a potíže zcela nového typu. A tím i potřeba nových řešení. Díky tomu se Kutilové podařilo opět získat finance prostřednictvím internetové sbírky zainteresovaných.

Módní přehlídka
Trilogie o dětech s diabetem prvního typu už mnohokrát spojila pacienty i jejich rodiče nejen na internetu, ale i v životě. Další setkání se uskuteční 4. září v Centru Černý Most v Praze od 15.00 hodin a kromě křtu Dianiny novinky Naděje nikdy nekončí a její další knížky Na křídlech slov se můžete těšit třeba na módní přehlídku, kde děti s diabetem prvního typu předvedou, že inzulinové pumpy a senzory se dají nosit s elegancí a hrdostí.

Ilustruje mámě knížky
Zbývá se zmínit, že k úspěchu knížek kromě toho, že jsou napsané velmi čtivě, přispěly také půvabné ilustrace od dcery Terezy, která je nakreslila mezi 12. a 14. rokem. Diana k tomu říká: „Hlavní hrdinka Róza není moje dcera, příběh Rózy a jejích kamarádek je vymyšlený nebo poskládaný z různých příběhů a díky tomu se s ním tolik diadětí může ztotožnit.“

Autorka se všemi třemi knížkami.

 

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.