Morava zničená tornádem: Loučení s lidmi i domovy a nekonečné uklízení
21 fotografií
Škola vzpomíná na oblíbenou profesorku. Legendu zabilo tornádo! Patří mezi sedm obětí ničivého tornáda. Oblíbená profesorka hodonínského gymnázia zahynula v troskách zahradní chatky. Už byla na zaslouženém odpočinku. Na Marii M. nyní vzpomínají kolegové i studenti.
Podle informací Aha! trávila Marie M. čtvrteční večer ve své zahradní chatce v hodonínské lokalitě zvané Kapřiska. Tornádo během chvilky změnilo celou oblast v místo zkázy. Její bezvládné tělo našli o den později mezi troskami. „Dozvěděli jsme se to až v pondělí od její rodiny. Paní profesorka byla vstřícná a oblíbená, dá se říct, že to byla legenda zdejšího gymnázia. Teď si užívala zasloužený klid. Je to obrovská tragédie,“ řekl Aha! ředitel školy Jiří Hubačka.
Nezapomenutelné hlášky
Svým přístupem a hláškami si získala nejednoho studenta. „Její jedinečné školní projekty, originální mapy na tabuli, obliba větrání a přezouvání do papuček. Zkrátka s nikým jiným by ty hodiny zeměpisu neměly takovou jiskru,“ napsala na Facebook Nikola Z. a její slova potvrdil i Radek K.: „Od Vás jsem ty pětky ze zkoušení inkasoval rád, paní profesorko.“
Skládky nestačí: Z obcí vyvezli 100 000 kubíků suti!
Kam se sutí z rozbořených domů? Hasiči a odklízecí čety ji svážejí na určená místa, zřizují i nové skládky.
Pro Hrušky a Moravskou Novou Ves se rumiště nachází mezi obcemi. Lužice si vyčlenily místo v obci. V Mikulčicích se bude skládat u bývalého Dolu Mír. „Na skládkách je mezi 50 000 až 100 000 kubíky suti a stále jí přibývá,“ řekl mluvčí hejtmanství Petr Holeček. Co s ní bude dál? Až budou kapacity, čeká ji třídění a co největší část by chtěl kraj využít jako stavební materiál.
Trosky odklízí i Vojta (14) z Ratíškovic: Přece se nebudu válet u vody
Jeho vrstevníci už vesměs leží u vody. Sedmák Vojta Toman (14) z Ratíškovic ale vzal pilu a rukavice, nasedl na kolo a odjel mezi Ratíškovice a Pánov odklízet stromy.
Dělá tu už pátý den. „Dozvěděl jsem se o tornádu od strýce, kterému v Lužicích téměř odneslo dům,“ říká Vojta, žák 7. B. Když dorazí ze školy, popadne batoh a pití, sedne na kolo a místo k vodě jede deset kilometrů za prací. Domů se vrací, až když padá tma. „Přece se nebudu válet u vody,“ řekl. „Nosím, co je třeba. Desky, dřevo, trámy, včera jsem pomáhal bourat jeden dům,“ řekl chlapec. Spolu s dobrovolníky během tří hodin zlikvidovali zbytky hájenky. „Vím, že tam umřeli dva lidé. Všechno jsme vyklidili a odnesli. Hasiči nám pak dali instrukce, kam co roztřídit, že si některé věci možná odveze majitel,“ dodal chlapec. A dospěláci Vojtu berou za sobě rovného! „On je opravdický kluk do nepohody. Poradí si se vším a i tam, kde by muži stáli s otevřenou pusou, tak ví, co a jak,“ je pyšná na svého žáka třídní učitelka Hana Raiskubová.
Živlem zasažený Tomáš Omasta (27) z Hrušek se loučil s domovem: Jen pár drobností na památku!
Odkopnul cihlu, protáhl se pod zřícenými trámy, odkryl kus plechu. Tomáš Omasta (27) pátral v tornádem zdevastovaném domě v Hruškách na Hodonínsku po drobnostech. Po něčem, co zůstane na památku.
Do tří dnů toto stavení srovnají se zemí. „Bratr Tadeáš (17) nemluvil, máma brečela a já jsem si vybavoval naše dětství. U domu na té zpustošené holině, rostla dříve spousta keřů. S bratry jsme si v nich stavěli bunkry. Blbé keře a mně bylo do breku,“ vzpomínal Tomáš. Postál i u díry, kde měli bazén. Odletěl do neznáma. „Sedávala u něj babička, když přijela a chladila si v něm bolavé nohy. Na její návštěvy jsem se moc těšil. Asi nejčastěji si budu vybavovat pokoj, kde jsme se sešli na Vánoce, bývaly úžasné,“ vylíčil. Nesmírnou radost mu udělala neponičená krabice fotek, pár hraček, dětských knížek, nebo když vyhrabal výkresy, které maloval jako dítě. „Normálně bych se o to, jestli existují, nezajímal, ale tentokrát jsem cítil dojetí,“ přiznal. Neskutečný přišel Tomovi, který v Hruškách při řádění tornáda nebyl, fakt, že dům nepoznal. „Byl na snímcích v médiích hned první den. Nenapadlo mě, že ta ruina je naše. A když jsem šel naší ulicí, málem jsem ho minul. Prostě šok,“ dodal.
Poslední pohled
Tomáš ve zbořeništi nacházel i věci, které nebyly jejich. Tornádo je tam přineslo z různých koutů. Rodina nedávno doplatila hypotéku, nestihla však stavení ještě pojistit. V pondělí jim s přípravou na demolici přispěchali pomoct vojáci. „Já jsem musel odjet o den dříve. Díval jsem se na dům, už ani nevím, co všechno se mi honilo hlavou, zamáčkl jsem slzu a v duchu se rozloučil s kusem svého života,“ uzavřel Tomáš.
21 fotografií
