Robot slaví 100 let
6 fotografií
Stačila jedna hra, jedno slovo a dramatik Karel Čapek (†48) pobláznil svět. Jeho robot právě slaví stovku, Čapek zase 130 let od narození. Byl první Čech, který se svou hrou R.U.R. pronikl na Broadway a jedním z těch, kdo ovlivnil celou sci-fi literaturu.
Bylo těsně po první světové válce, ve světě zrovna řádila španělská chřipka. Tehdy třicetiletý Karel Čapek dostal nápad na novou hru. Začerstva s ním běžel za svým bratrem Josefem, který zrovna stál u malířského plátna. „Ale já nevím, jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“„Tak jim řekni roboti,“ mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál.“ A slovo robot bylo na světě, snadněji už to nešlo. Od té chvíle uplynulo sto let.
Příchod umělých bytostí
Čapek byl doktorem filozofie, měl nekonečnou fantazii, zajímal se o poslední poznatky ve vědě a technice, vše rozebíral s odborníky, vše si dokázal spojit dohromady. Na rozdíl od předchozích umělých bytostí, jako byl golem, byl s Robotem (ve hře je záměrně uvádí s velkým R) jiný, originální – v jeho případě nejde o jednu bytost, ale o celou masu robotů, kteří se postaví proti lidem, o jakousi pandemii.
Sloveso robotovat dnešní čeština moc nepoužívá, dřív se jím ale označovala otrocká práce poddaných, samozřejmě bezplatná. Když Karel Čapek dopsal hru R.U.R. (Rossum‘s Universal Robots) a použil v ní slovo robot, netušil, jaké světové pozdvižení jím způsobí. Nejen, že byl prvním českým dramatikem, který se začal uvádět po celém světě, ale hlavně do slovníků snad všech jazyků vstoupilo ono původně »nevinné « označení, které Josef jen tak mimochodem poznamenal.
Roboti jako lidi
V knižní podobě vyšla hra v listopadu 1920, přesně před sto lety a Čapek doufal v co nejrychlejší premiéru v Národním divadle. To ji ale posunulo, a tak se prvního světového uvedení paradoxně dočkala díky ochotníkům z Hradce Králové začátkem ledna 1921. Zlatá kaplička je koncem měsíce následovala. Kostýmů se ujal přímo Josef Čapek a vyšel tak vstříc tomu, co zamýšlel jeho bratr – roboty viděl jako lidi, čemuž odpovídala i výprava. Odlišovali se trhanými pohyby, nehybným výrazem tváře. „Ve vlastní hře mají plátěné bluzy v pasu stažené řemenem a na prsou mosazné číslo,“ psal Čapek. Z představení, ve kterém si zahrál například Rudolf Deyl, se stal hit. „Premiéra v pražském Národním divadle byla senzací dne, kterou jest i každá repríza. Není pamětníků, že by některá hra, kdy vzbudila podobný zájem,“ psalo se v dobovém tisku.
Jak původně vypadal robot podle Karla Čapka, odhalí výstava z první republiky
„Před denní pokladnou Národního divadla stojí dlouhé fronty již od šesté hodiny ranní. Vstupenky bývají rozebrány v několika hodinách a stávají se předmětem nezřízené lichvy v podloudném obchodu.“ Čapek měl výborně našlápnuto. O hru okamžitě projevilo zájem Německo a další evropské země, dokonce i Spojené státy americké. Premiéra na Broadwayi byla už v roce 1922 a jednoho z robotů si tu zahrál Spencer B. Tracy, pozdější velká hvězda amerického filmu. Šlo o první úspěch českého dramatika ve světě – na divadelní prkna nikdo před ním nepronikl. Celkem se dočkala přeložení do třiceti světových jazyků, dokonce i do esperanta.
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha!
6 fotografií
