Válečný deník mladé Židovky: Zastřelili polskou Anne Frankovou!
První polibek, nacistická okupace, nadšení z lásky a hrůza ze smrti. Až sedm dekád po konci války se svět dozvídá o deníku »polské Anne Frankové«.
Renia Spiegelová si deník začala psát v 15 letech, v lednu 1939. V září vypukla druhá světová válka a Polsko si rozdělili Hitler a Stalin – hranice vedla právě Přemyšlí. Renia a sestra Elizabeth (tehdy 7) zůstaly u prarodičů na sovětské straně. Nadějná spisovatelka se tam seznámila Zygmuntem Schwarzerem, o dva roky starším odbojářem. První pusu si dali pár hodin předtím, než přišli nacisté. Ti pak koncentrovali přemyšlské Židy do ghetta, Zygmunt však své rodiče a Reniu ukryl u strýce na půdě. Jenže je někdo napráskal a Reniu i jeho rodiče bez pardonu zastřelili. Na půdě Zygmunt objevil i deník své lásky. Dopsal mu smutný na konec a schoval ho. Když přežil Osvětim, i s deníkem emigroval do USA. Tam našel Reniinu matku a sestru a deník jim předal. „Četla jsem jen části, vždycky mě to rozplakalo,“ vzpomíná teď sestra Elizabeth. Radši ho tehdy dala do úschovy v bankovním trezoru. Až před pár lety ho vyzvedla její dcera; polsky kniha vyšla předloni, anglický překlad jde na pulty tento týden.
Ukázky z deníku
31. ledna 1939
„Proč jsem si začala psát deník? Chci přítele, kterému můžu říkat o svých každodenních strastech i radostech.“
20. června 1941
„Další úžasný večer se Zygušem. Potmě jsme zabloudili, když náhle řekl: »Renuško, polib mě.« Bylo to tak zvláštní a hezké, tak lehké, prchavé, éterické, něžné.“
Anne Franková (1929-1945)
Židovská dívka se ukrývala v Amsterdamu, než ji nacisté odvezli do koncentráku. Její deník proslul jako svědectví o holocaustu.
