80 let od okupace ČSR: Jak jsme se bránili Němcům

„Narukoval jsem 1. března. Všude už bylo v té době cítit napětí. V Místku jsme byli rozmístěni do starého objektu bývalé továrny, tam byla naše kasárna,“ začíná vzpomínat ve svém křesle v baťovském půldomku na atmosféru v tehdejším Československu, které se nejprve po podpisu mnichovské dohody »smrsklo« o Sudety.

Od počátku roku 1939 se podle Václava Zlého začaly objevovat zprávy o tom, že Němci chtějí obsadit i zbytek republiky. 14. března vyhlásilo samostatnost Slovensko a právě ten den první jednotky SS vjely na území Česka. Bylo to tedy mnohem dříve, než Adolf Hitler (†56) 15. března mezi jednou a druhou hodinnou ranní oznámil v Berlíně prezidentu Emilu Háchovi (†72), že v šest hodin ráno německá armáda vpochoduje do Čech.

Kolona esesáků
„Bylo to navečer 14. března. Myslím, že tak o půl šesté, když někdo zakřičel, že jsou tu Němci. Vyfasovali jsme pušky a náboje a začal boj. Oni chtěli kasárna bez boje, my jsme se nechtěli dát,“ vypráví senior, tehdy dvacetiletý mladík. To už kolem údajně projela jedna kolona esesáků, Češi se dostali do konfliktu až s druhou, která měla kasárna zřejmě obsadit.

První vypálil strážný
Když strážný zjistil, že se jedná o nepřítele, namířil pušku na přicházejícího německého důstojníka a zařval: Stůj! Němec ale pokračoval, strážný ho proto bez milosti zastřelil. Tím byla zahájena přestřelka mezi Němci a posádkou.

„Naši vojáci stříleli ze střechy i z dalších úkrytů. Bylo to tvrdé, měli jsme zraněné. Němci ale měli ztráty daleko větší, počítali mrtvé. Jenže po necelé hodině došla munice, k další jsme se do skladu nedostali. Pak se ozvala hrozná hromová rána, asi z německého protitankového děla, a náš velitel zavelel konec palby. S bílým praporem jsme se museli vzdát,“ popisuje po osmi desítkách let své pocity zoufalství pan Zlý. Podle historiků šlo o výjimečný, jediný ozbrojený střet naší armády s wehrmachtem.

Když nacisté vtrhli do Československa: Co se tehdy dělo? Hodinu po hodině
Obsazení takřka bez boje... Před 80 lety byli českoslovenští vojáci připraveni bránit vlast, pod nátlakem mnichovské dohody a na základě nařízení vlády museli opustit pohraničí a umožnit nacistům volný průchod zemí. Již samotná mnichovská dohoda z 30. září 1938 ochromila bojeschopnost naší armády, protože většina vojenských základen byla v obsazeném pohraničí. Přesně před 80 lety dorazili okupanti. Co se na území tehdejšího Československa dělo? 

14. března
Ráno – maďarská vojska vstoupila na Podkarpatskou Rus. Maďarsko zaslalo naší vládě ultimátum požadující okamžité odstoupení území.
12:00 – slovenský sněm vyhlásil samostatný Slovenský stát. Zaniklo tím Československo.
16:00 – prezident Emil Hácha s ministrem zahraničí Františkem Chvalovským odjeli do Berlína na jednání s Adolfem Hitlerem.
17:40 – velitel vojenského zpravodajství František Moravec odletěl se skupinou svých podřízených a velkou částí zpravodajského archivu do Velké Británie, což je považováno za počátek odboje v zahraničí.
18:00 – první německé jednotky dorazily do Místku (dnes Frýdku-Místku). Při snaze obsadit Čajánkova kasárna narazily na ozbrojený odpor místní posádky. Jednalo se o jediný ozbrojený střet naší armády s okupanty.
18:30 – nacisté dorazili do Moravské Ostravy, do hodiny obsadili všechny důležité budovy.
20:00 – Podkarpatská Rus vyhlásila samostatnost.
22:00 – Hácha dorazil do Berlína.
23:00 – vláda souhlasila s postupným vyklizením Podkarpatské Rusi.

15. března
1:15 – Hitler přijal Háchu a oznámil mu záměr obsadit i zbytek českých zemí.
2:00 – Hácha telefonuje předsedovi vlády Rudulfu Beranovi a ministrovi obrany Janu Syrovému. Nařizuje mu vydat jednotkám rozkaz, aby nekladly odpor okupantům.
3:15 – vláda je na mimořádném zasedání informována o začínající okupaci. Syrový dává zákaz vojákům bránit území.
4:00 – Hácha na nátlak Hitlera podepisuje dokument, ve kterém »v zájmu uklidnění vkládá s plnou důvěrou osudy českého národa a české země do rukou vůdce německé říše«. De facto tím vzniká Protektorát Čechy a Morava, právně vzniká o den později.
4:30 – rozhlas informuje veřejnost o chystané okupaci a vyzývá ke klidu.
6:00 – Hitlerem stanovený oficiální začátek okupace zbytku českých zemí.
8:45 – německá armáda dorazila na okraj Prahy.
11:00 – Hácha se vrací z Berlína do Prahy.
13:00 – dokončené obsazení většiny strategických míst českých zemí.
15:00 – Podkarpatská Rus vyhlásila samostatný stát, druhý den ho ukončila maďarská vláda.
17:00 – Hitler dorazil vlakem do České Lípy a vyrazil s kolonou aut do Prahy.
19:15 – Hitler přijel na Pražský hrad. Druhý den ráno podepsal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
19:30 – do Prahy dorazil úmyslně zpožděný vlak s Háchou.

Armádu rozpustili
„Němci nás zajali, vyvedli na náměstí do Místku, odebrali nám zbraně a až pak nás pustili zpět do kasáren,“ vzpomíná pamětník. Okupanti naši armádu zrušili. Po třech týdnech se tak vrátil domů do Palkovic a celou válku pracoval v Baťově továrně ve Zlíně, v roce 1944 se oženil se slečnou Marií, s níž pak žil dlouhých 65 let.

 Spojenci nás zradili
„Bránit se naše armáda nemohla. Vládla tu sice silná protiněmecká nálada, jenže to bylo málo, oni měli velkou vojenskou převahu a nám spojenci odmítli pomoc. Pamatuji si, když britský premiér Chamberlain řekl, že za nějaké Čechoslováky bojovat Britové nepůjdou,“ povzdechne si Václav Zlý, který pak narukoval ještě jednou, brzy po skončení války. Společně s policisty se podílel coby voják na střežení hladkého odsunu německého obyvatelstva ze Sudet. Teď ho zlobí nohy, ale když začne vyprávět své vzpomínky staré osmdesát let, je to jako by se odvíjel neskutečný historický a hodně pravdivý film.

První den okupace: V Klatovech se vzdaly dva silné pluky
Zatímco v Místku se posádka bránila, podle historiků i proto, že neměla informace, v Klatovech byly odzbrojeny oba pluky, každý s více než tisícovkou mužů – 35. pěší a 4. dragounský. Ve středu 15. března po čtvrté hodině ranní totiž přišel dálnopis z ministerstva obrany, že německá vojska obsadí republiku...

„Němci pořád nevěřili, že se Češi vzdají bez odporu. Zvolili cestu od Nýrska, protože to bylo tehdy také v Německu,“ uvedl archivář Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Jan Jirák. Před Klatovy od Janovic byla jen jednoduchá linie řopíků a Němci tam předpokládali slabší odpor.
Velitel Friedrich Gollwitzer si zvolil jako hlavní sídlo hotel Bílá růže na náměstí, což byl první dům v Klatovech, nad nímž vlál prapor s hákovým křížem. „V 9.00 přijal kapitulaci od československé armády v Klatovech a oficiálně převzal moc nad městem,“ vysvětlil Jirák. Od 15. března odpoledne do večera 16. března odevzdaly povinně oboje kasárna zbraně a střelivo kromě pistolí důstojníků a šavlí dragounů. Vše Němci okamžitě převezli přes hranice. „A vlastně hned také začal i místní odboj, protože zbrojmistr dragounů spolu s několika důstojníky a sokoly šikovně vynesli desítky pušek s náboji z kasáren a poschovávali je po Klatovech a okolí pro předpokládaný odboj a revoluci,“ prozradil Jirák.

Historička Plachá: Hácha doufal, že Hitler ponechá ČSR samostatnost
Prezident Emil Hácha doufal, že říšský kancléř Adolf Hitler ponechá Česko-Slovensku samostatnost. „Při jednání s Hitlerem uvedl, že věří v dobrý osud národa v Hitlerových rukou,“ řekla historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů. Před osmdesáti lety se Hácha a Hitler setkali v Berlíně a jednali o budoucím vývoji v Česko-Slovensku. Německá okupace začala 15. března 1939. Skončila druhá republika, která trvala necelý půlrok, a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Jednání s Hitlerem se konalo od prvních hodin 15. března v budově říšského kancléřství. „Hácha vyslovil naději, že Hitler zachová Česko-Slovensku právo na samostatný národní život,“ řekla Plachá. „Hitler použil výhrůžek, že by československá armáda přestala existovat do dvou dnů, svět by nehnul prstem apod.,“ podotkla Plachá. Hácha souhlasil a v noci zavolal do Prahy na zasedání vlády a žádal neprodlené odzbrojení armády.