Jeden srpnový den obrátil Alexanderu Dubčekovi život: Nejslavnější Husákův vězeň | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Jeden srpnový den obrátil Alexanderu Dubčekovi život: Nejslavnější Husákův vězeň

Alexander Dubček
Alexander Dubček (Aha! - Martin Pekárek, Profimedia.cz, ara)

Středa 21. 8. 1968. Den, který změnil život nejen obyvatelům Československa, ale i nejpopulárnějšímu politikovi od dob Masaryka a Beneše – Alexanderu Dubčekovi (†70). Zapálenému komunistovi, zastánci socialismu s lidskou tváří, vrazila dýku do zad země, kde prožil dětství i studia – Sovětský svaz. Tehdy netušil, že tímto dnem, od kterého v úterý uplyne 50 let, začíná konec jeho politické kariéry a přichází dlouholeté pronásledování...

Jako ústřední osobnost pražského jara dokázal zdánlivě nemožné. Podařilo se mu odstranit cenzuru a uvolnit totalitní režim, umožnil cestování na Západ. Mezi lidmi byl populární – choval se jako oni, chodil mezi ně, nechal se fotit v plavkách. Byl symbolem naděje. Pak ale přišel 21. srpen 1968 a spojenecká vojska Varšavské smlouvy obsadila Československo. Obrněný transportér odvezl Dubčeka a další politiky na letiště, posadil je do letadla a uvěznil v chatkách ruského rekreačního střediska. O tom, co se tehdy v zajetí stalo, Dubček mlčel. „Když se vrátil z Moskvy, byl otřesený. O tom, co se s ním dělo, nechtěl vůbec mluvit. Taky byl zraněný. Měl poraněnou bradu,“ prozradil později jeho syn Pavol. Jisté je jen to, že Sověti donutili československé politiky podepsat kapitulační tzv. Moskevský protokol, jímž uznali obsazení země vojsky Varšavské smlouvy. Podepsali všichni – až na jediného, Františka Kriegela.

Z vrcholu až na dno
„Drazí moji spoluobčané, soudružky a soudruzi, těžko se mi hledají slova, kterými bych vyjádřil vděčnost za nesmírné projevy důvěry, kterými jste zahrnuli mne i ostatní soudruhy, na které jste čekali,“ začal svůj známý rozhlasový projev Dubček po svém návratu do Prahy 27. srpna 1968. Naděje, která v něm zazněla, ale záhy vyprchala. Dubček už se režimu nehodil, je postupně vyloučen z KSČ kde ho pak nahradil Gustáv Husák a zbaven všech funkcí včetně předsedy Federálního shromáždění. Na půl roku ho odstaví na post velvyslance v Ankaře. V té době už začíná jeho pronásledování agenty StB, které potrvá dlouhých osmnáct let.

Pod dohledem StB
Z rodiny se stali vězňové na svobodě. Dubček začal pracovat jako vedoucí mechanizátor v Západoslovenských státních lesích, pronásledovali ho v zaměstnání i na cestách, odposlouchávali jeho samotného i syny, odepřeli lázeňskou péči jeho nemocné manželce Anně, která zvlášť těžce nesla sledování agenty StB. To se měnilo v šikanu a teror. Dubček průběžně posílal protesty proti porušování základních lidských práv, marně. Naopak útoky na něj v rámci akce »Bříza« ještě sílily. Došlo to tak daleko, že před jeho domem stála hlídka 24 hodin denně. Synové byli donuceni pracovat jako noční hlídači, těhotnou snachu sledovali i při odjezdu do porodnice, bývalého politika se snažili izolovat od přátel. Dlouhá léta přes třicet agentů monitorovalo, s kým se stýká a kam jezdí. Později se ukázalo, že ještě po revoluci StB dokázala zfalšovat záznamy a z agentů se rázem stali pronásledovaní. Až Sametová revoluce vrátila bývalý idol zpět do politiky. Dubček, už v důchodu, vystoupil po dvaceti letech v ústraní s projevem na veřejnosti. „Moje cesta byla cesta zkoušek a hledání, nadějí i zklamání, velkých obav a malých radostí,“ prohlásil politik na oslavě svých sedmdesátin. Stal se předsedou Federálního shromáždění ČSFR, předsedou Sociálnědemokratické strany Slovenska (SDSS). Uvažovalo se o něm jako o kandidátovi na Hrad, následně, když se blížil rozpad federace, proti kterému tak bojoval, jako o možném slovenském prezidentovi. Vše ale překazila autonehoda 1. září 1992, která je dodnes obestřena tajemstvím. Byla jeho smrt nešťastná náhoda, anebo promyšlený atentát?

Osudový okamžik
Když 1. září 1992 před půl desátou ráno havarovalo na kritickém 88. kilometru na dálnici D1 u Humpolce modré BMW, nezdálo se, že by vše muselo skončit tragicky. Řidič Ján Rezník, se kterým jel s politikem poprvé, byl známým hazardérem a nepřizpůsobil rychlost nepříznivým podmínkám. Dubček, který neměl rád pásy, seděl nepřipoutaný na zadním sedadle a studoval si podklady na pražské jednání, na které spěchal. Nedojel. Při havárii vylétl z auta. Těžká zranění páteře, pánve, hrudníku a následný šokový stav provázený selháváním orgánů. S tím byl Dubček transportován do Nemocnice Na Homolce. I přes veškerou snahu lékařů a několik operací se ale jeho stav zhoršoval. Přijal několik návštěv, včetně prezidenta Havla, policie jej ale nikdy nevyslechla. Spekulacím, že nešlo o obyčejnou nehodu, nahrávalo hned několik věcí. Řidič, který vyvázl jen s lehkým zraněním, odmítl vypovídat. Po nehodě se údajně ztratil kufřík s dokumenty pro moskevský soud, který rozhodoval o legální činnosti komunistické strany. K němu byl pozván nejen Dubček, ale i polský expremiér Jaroszewicz, který byl den předtím mučen a oběšen. Také jeho dokumenty se ztratily. Vyšetřovatelé sice došli k závěru, že v případě Dubčeka šlo o obyčejnou autonehodu, jak to ale skutečně bylo, se už dnes nedozvíme.

Celý článek si můžete přečíst v tištěném nedělním vydání deníku Aha!



Přečtěte si
perla99
20. 8. 2018 • 08:54

Podepsal v Moskvě, podepsal "pendrekový zákon". Takže........

lokii
19. 8. 2018 • 21:59

To je tak velikanska skoda, ze tehle clovek nesepsal svoje pameti - myslim, ze jeho syn v nejakem poradu vypravel, ze ani doma se pan Dubcek nesveril s tim, co se v te Moskve delo. A je to velka ztrata pro cely nas narod - ted tedy oba narody. Urcite by ty jeho pameti byly neco neuveritelne napinaveho a poucneho ke cteni - ale asi mel svoje duvody, proc neco takoveho nesepisoval. Patrne to bylo pro tu nasi tehdejsi vladu neco priserneho, co tam zazili a pamatuji si, jak byl cely narod rad, kdyz se vsichni vratili v poradku domu.

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.