23 let od smrti Alexandra Dubčeka: Nařídila jeho likvidaci Moskva?

Po listopadu 1989 sice Alexander Dubček ustoupil Václavu Havlovi, ale to neznamená, že byl úplně bez vlivu. Síly, které si nepřály zachování společného státu Čechů a Slováků, se právem obávaly, že Dubček při konečném hlasování o rozpadu ČSFR zmobilizuje většinu poslanců napříč politickým spektrem, aby rozdělení země zabránil. Evidentně tedy překážel Vladimíru Mečiarovi, Václavu Klausovi a včele Československa si ho nepřál ani bývalý prezident Gustáv Husák. Dubček nikdy neoplýval velkou státnickou prozíravostí, ale v otázce soužití Čechů a Slováků byl přesvědčeným federalistou.  A téměř po čtvrtstoletí od Dubčekovy smrti se vynořují další důkazy, že jeho nehoda na 88. km  mohla být promyšleným atentátem.

Divné je, že Dubčekův řidič se nikdy při řízení nepoutal, ale zrovna 1. září 1992 bezpečnostní pásy použil. On nehodu přežil, ale odmítl o ní vypovídat. Takže se už asi nikdy nedozvíme, jak nepřipoutaný Dubček během rotace vozu z kabiny vypadl. Další záhadou je Dubčekova taška s citlivými materiály o srpnu 1968, která po nehodě zmizela. Zatímco vrak po nehodě princezny Diany je dodnes zachován, Dubčekovo služební BMW bylo už po první expertíze sešrotováno.

S odstupem času vychází najevo, že Dubček byl nepohodlný i pro KGB, už 4. září měl totiž v Moskvě svědčit v procesu, který řešil protiprávní aktivity této tajné služby.  A neposlední indicií pro násilné odstranění Alexandra Dubčeka z politické scény je i smrt bývalého polského premiéra Piotra Jaroszewicze. Toho zavraždili 1. září 1992  v jeho domě i s manželkou a důvodem mohlo být, že měl v Moskvě svědčit ve stejném procesu jako Dubček. Pachatelé této vraždy nebyli nikdy vypátráni.