Po sovětské invazi v roce 1968 a vyřazení Československého rozhlasu byl nejdéle slyšet vysílač z Moravy!
5 fotografií
Rozhlas byl v roce 1968 jediný způsob, jak se Češi dozvídali necenzurované informace o invazi okupačních vojsk do tehdejšího Československa. »Spřátelené« armády a normalizační komunisté se proto snažili vysílačům utnout tipec. Nejdéle se ozýval signál z Gottwaldova, odmlčel se na den přesně před 50 lety.
»Ať žije Gottwaldov! Ať žije Morava!« Skandovalo na dva tisíce lidí na pražském Václavském náměstí, když po odmlčení Československého rozhlasu v Praze uslyšely vysílání z Gottwaldova. Informace bylo slyšet v éteru až v Anglii. Agentura Reuters hlásila, že z Československa se ozývá neobyčejně silný vysílač z Gottwaldova. Výrazný podíl na tom měl šéfredaktor tamního rozhlasu Vladimír Hradil (†70) s Ludvíkem Juráskem a dalšími dvěma kolegy.
„Technici Miloš Albrecht a Petr Frodl za pomoci spojařů navázali kontakt s vysílačem Topolná,“ napsal ve vzpomínkách Hradil. Signál se šířil přes kabel rozhlasu po drátě. Lidé tak slyšeli: »Hlásí se svobodný vysílač Gottwaldov«.
Vysílali z divadla a nemocnice
Okupanti zastavili s obrněnci u tamního rozhlasu 22. srpna hodinu před půlnocí. Zmátla je ale cedule »Závodní mateřská škola n. p. Svit«, kterou někdo takticky umístil na bránu. „Druhý den se studio tajně přemístilo do Divadla pracujících. Nikdo o nás neměl potuchy. Vycházeli a přicházeli jsme jednotlivě nouzovým východem. Pátý den jsme se přestěhovali do prázdného pavilonu v nemocnici. Abychom zmátli stopy, několikrát jsme ohlásili, že vysíláme z Hostýnských hor,“ napsal dále v pamětech. Naše státní delegace se 27. srpna vrátila z Moskvy. „Když jsem slyšel Dubčekův zlomený hlas a co říkal, myslel jsem si: Bože, to je kapitulace. Byl to konec vysílání,“ přiblížil Hradil. Gottwaldovští se rozloučili poémou Hold Praze.
5 fotografií
