120 let od narození Gottwaldové: Živila se jako prostitutka?!
4 fotografie
„Můžeš být ráda, že nemáš děti, protože naše děti a vnuky budou lidi proklínat,“ pronesla prý ke své kamarádce Marta Gottwaldová po vynesení rozsudku v monstrprocesu se Slánským a spol. Jestli to bylo opravdu tak, šlo o nečekané prozření služky a zřejmě i prostitutky, která se 17. září 1899, tedy na den přesně před 120 lety, narodila ještě jako Maruška Holubová.
Zrovna tak, jako její pozdější muž, komunistický prezident Klement Gottwald, měla v rodném listu napsáno „otec neznámý“. S nadějným soudruhem se nedoučená číšnice seznámila v roce 1919 a bylo to jen náhodné setkání. Ta, která si nechávala říkat Marta, si totiž s největší pravděpodobností přivydělávala prostitucí. Vzít si ji Kléma rozhodně nemínil. A to ani tehdy, když se jim v následujícím roce narodila dcera. Raději vzal nohy na ramena a šel šířit ideje bolševismu na Slovensko. Marta byla ale žena činu, popadla nemluvně, sedla na vlak a hurá na východ.
Zdrhal oknem
Jenže, jak vzpomínal jeho kolega z časopisu Hlas ľudu – Pravda chudoby Július Věrčík, Gottwald před Martou několikrát zdrhal oknem. Vysvětloval to prý tak, že s takovouhle „ku*vou opravdu žít nemůže“. Do latě ho ale nakonec postavili soudruzi. Marie prý není žádná ku*va, ale nešťastná oběť nelítostného kapitalismu. A Gottwald dostal jako stranický úkol: koukej s ní žít, jinak popliveš všechno, za co bojuješ.
Ohlášky s prostitutkou?
Vzal si ji po osmi letech,ale asi se za ni trochu styděl. Požádal totiž pražský magistrát, aby mu byly odpuštěny takzvané »ohlášky« svatby. Mohla za tím být i snaha vyhnout se rozruchu, kdyby někdo zjistil, že si tehdy už známý komunistický politik bere bývalou prostitutku.
Šaty nedělají člověka
Vymazat svoji bídnou minulost se Marta snažila ze všech sil poté, co se v červnu 1948 stala první dámou. Tedy – skutečnou dámou se nikdy nestala, i když se o to moc snažila. Nosila mohutné kožešinové štóly i v parném létě a nechala si dokonce šít stejné šaty v salonu u Podolské jako její předchůdkyně Hana Benešová. Ale dopadlo to na její hřmotné postavě tragikomicky. Lid se bavil na její účet, avšak jen tajně, protože StB za to posílala do lochu. Ona sama nesnášela jakýkoliv náznak vtipu či ironie vůči své osobě. Kdo se opovážil, tomu se mstila.
Ředila mu chlast
Podle svědectví hradního personálu měla Marta takové záchvaty nekontrolovaného vzteku, že byla schopná mlátit členy své ochranky kabelkou. A i když se sama ráda podívala na dno lahve, notorikovi Klémovi ředila tajně alkohol vodou. Věděla dobře, že ho chlast zabíjí a až se tak stane, že skončí i její »milostivý«“ život na Hradě. Její muž nečekaně skonal v březnu 1953, těsně po návratu ze Stalinova pohřbu v Moskvě. Soudruzi k ní byli štědří. Nezdaněného důchodu 25 tisíc Kčs měsíčně i státní vily s početným »služebnictvem« si však užívala pouhého půl roku.
Milostivá soudružka
Do komunistické strany Marta Gottwaldová nikdy nevstoupila a místo jediného přípustného oslovení „soudružko“ si nechávala říkat „milostivá paní“. Když někteří spolustraníci Gottwaldovi vyčítali, že jeho žena nemá rudou knížku, odbýval je prý slovy: „Takhle je to snad lepší!“ Až poté, kdy 2. listopadu 1953 ve strašnickém krematoriu podle Rudého práva „za zvuků Internacionály zmizela rakev zvolna v žárovišti“, psalo se o ní najednou jako o „soudružce Martě Gottwaldové“. Milostivá paní už je nemohla majznout kabelkou…
Víte, že
Gottwald se již v mládí nakazil syfilis, ale Marta, ač se zřejmě živila nejstarším řemeslem, v tom byla nevinně. Sama ji neměla, zemřela na rakovinu, podle některých zdrojů ženských orgánů, jiné však uvádějí karcinom štítné žlázy.
Hanebné znalosti studentů o Únoru 1948 : Komunistický puč? Nevím, neznám...
Celý článek4 fotografie
