V Česku vrcholí veselí před popeleční středou: Z husta chaso z husta, konec masopusta!
4 fotografie
„Skáké, skáké medvěde...“ znělo Velkou Bystřicí na Olomoucku. Městečko žilo masopustním veselím. Tradicí, kterou udržují už několik století. Až do zítra se slaví po celém Česku, ve středu začíná půst.
„Jsem neskutečně hrdý, že právě v našem městě se udržuje tradice masopustu v podobě, která nemá ve světě obdoby,“ řekl Blesku velkobystřický starosta Marek Pazdera. Zakládají si na tom, že jejich masopust není představením nějakého souboru, ale živoucí tradicí. „Je to zvyk, který přerušili pouze ve čtyřicátých letech fašisti a pak po nich komunisti,“ konstatoval Josef Langer, který po roce 1989 tradici masopustu na Hané obnovil.
Tanec s medvědem
Masopustní maškary chodí dům od domu podobně jako za starých časů. „Selka, nebo chcete-li paňmáma, která chce zaručit plodnost polí, maštalí, stájí, chlévů či ložnice, si musí zatančit s medvědem. Žádná si nedovolí riskovat, že by si nezatančila,“ řekl Pazdera.
Jak jsou staré?
Jak jsou masky staré, se neví. „Dnes se chodí v kopiích. Původní jsou staré nejméně sto, možná daleko více let. Máme je dobře schované,“ prozradil Josef Langer.
Víte, že…
...v různých oblastech ČR se masopustu říká i ostatky, končiny či fašank? Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy.
Masopust
Masopust je obdobím mezi Třemi králi a Popeleční středou, kdy začíná půst, který trvá až do Velikonoc. Konají se svatby, dělají se zabijačky a pořádají tancovačky. Také se tak označuje třídenní svátek (neděle až úterý) právě před Popeleční středou. Během něj se mají lidé co nejvíce veselit a pořádně se najíst a napít. Vrcholem je masopustní průvod. Dříve končíval v úterý velkou zábavou a symbolickým pochováním basy.
Tetky přichystaly hody: Co se jedlo o fašanku?
Nejen obchůzky, k masopustu neboli fašanku patří i tradiční jídla. V Bohuslavicích na Zlínsku je představilo 12 žen (42 až 82), které si říkají Bohuslavské tetky. V jednom rohu voněly boží milosti, vedle několik druhů koblih, pletence z kynutého těsta nebo překládané pagáčky, tzv. bohuslavické přesňáky. Kousek dál uzená polévka, jelita, tlačenka, škvarky, špek. „Mnozí už ani nevědí, co se vařívalo a peklo. Chtěly jsme to připomenout,“ řekla Františka Lysoňková (77).
Bohuslavické přesňáky
„Recept mám už 50 let od kolegyně z práce. Jídaly se k čočkové polévce, čočce nebo fazolím nakyselo,“ řekla Františka Lysoňková.
Potřebujete: 300 až 400 g polohrubé mouky, polovinu změklé hery, 1 zakysanou smetanu, 1 pomazánkové máslo, větší špetku soli a 3 žloutky.
Postup: Kromě hery dáme vše do mísy. Podle řídkosti těsta přidáváme mouku. Když ho vymísíme dohladka, rozdělíme ho na čtyři díly. Každý vytvarujeme do obdélníku o výšce 2 cm, potřeme změklou herou a přeložíme. Několikrát opakujeme. Těsto pak »lístkuje«. Troubu předehřejeme na nejvyšší teplotu. Z těsta rádýlkem vykrájíme obdélníčky a dáme na pečicí papír. Zbytek hery rozpustíme a pečivo jí potřeme.
4 fotografie
