Mnichovská dohoda před 80 lety...Den, kdy nás zradila Evropa a Hitler zabral Československo | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Mnichovská dohoda před 80 lety...Den, kdy nás zradila Evropa a Hitler zabral Československo

Chamberlaine, Daladier, Hitler a Musollini po podpisu smlouvy 29. září 1938.
Chamberlaine, Daladier, Hitler a Musollini po podpisu smlouvy 29. září 1938. (Foto ČTK, ara)

Byli čtyři a rozhodovali o pátém. Dnes si připomínáme 80 let od podpisu dohody, která změnila naše dějiny, a my to nemohli zvrátit. A zatímco v Československu po podepsání Mnichova zůstala hořká pachuť zrady, Anglie a Francie se plácaly po zádech, jak zachránily Evropu. Jenže ne nadlouho...

Osudnou se Československu stala noc z 29. na 30. září 1938. Tehdy se v bavorském Mnichově dohodli německý kancléř Adolf Hitler, italský duce Benito Mussolini, francouzský premiér Édouard Daladier a jeho britský protějšek Neville Chamberlaine. Říšský vůdce požadoval po předsedovi vlády ostrovního království a jeho kolegovi ze země galského kohouta, aby uznali jeho nárok na zabrání pohraničních oblastí Československa. Tam žila výrazná německá menšina. 

Sověti mlčeli

Na jednání o osudu Sudet nebyla československá delegace přizvána. A přitom o to žádala. Zprávu pouze dostal tehdejší velvyslanec Vojtěch Mastný, který ji předal dál. Již mobilizovaná země, která byla připravená se bránit mnohonásobné přesile, nakonec zůstala sama. A to i přesto, že měla smlouvu se Sovětským svazem, že ji v případě napadení bude bránit. Jenže pouze pod podmínkou, že se zapojí i Francie. A tak nakonec z boje sešlo a Československo přijalo podmínky z Mnichova, které mu nařizovaly podstoupit pohraničí nacistům do 10. října. 

Beneš odletěl

Tehdejší prezident Edvard Beneš společně s vládou dohodu přijali. Proti Německu by malé Československo sotva uspělo, pokud by došlo k ozbrojenému konfliktu. Záhy ale abdikoval a odletěl ze země. Tu zanechal v rozkladu, mnoho lidí mu jeho rozhodnutí vyčítalo, ekonomika se hroutila, stoupala nezaměstnanost. Na jeho místo byl jmenován Emil Hácha, za rohem už čeka nejkrvavější válečný konflikt historie a na Čechy a Slováky neskutečná šňůra životních zkoušek a utrpení...

„Německo, Spojené království, Francie a Itálie vzhledem k dohodě, které již bylo dosaženo ve věci odstoupení území Sudet Německu, ujednaly﷯ následující podmínky uvedeného odstoupení a opatření z něj vyplývajících ﷯a touto dohodou se zavazují k učinění opatření nezbytných k jejímu naplnění.“

Mnichovská dohoda, 29. září 1938

„Československo, o němž se mělo v Mnichově jednat, pozváno na konferenci nebylo, ačkoli jsem o to výslovně žádal. Bylo mu sděleno, že jeho delegát může býti v Mnichově přítomen a že, bude-li ho zapotřebí, bude zavolán. Byl zavolán až tehdy, když mu bylo oficiálně předáno jednostranné rozhodnutí čtyř velmocí. Byl to jen další doklad toho, jak s námi čtyři evropské velmoci neuvěřitelně nakládaly a jak jsme se jejich rozhodnutími nikdy nemohli a nesměli cítit vázáni“

Z pamětí Edvarda Beneše

Chamberlaine: Bojovat? Ne kvůli nějaké vzdálené zemi

 Po podepsání mnichovské dohody se britský premiér Chamberlaine vracel do vlasti jako hrdina, který dokázal udržet mír. Držel se přitom politiky appeasementu, která se zakládá na ustupování agresivní zemi. Oba politici, Francouz i Brit, věřili, že když splní Hitlerovi požadavky, tak uchrání Evropu od války. „Bylo by hrozné, kdybychom museli kopat zákopy a zkoušet plynové masky, protože se v nějaké vzdálené zemi (Československu) hádají mezi sebou lidé, o nichž nic nevíme. Kdybychom měli bojovat, museli bychom mít větší důvod,“ prohlásil tehdy. Nejhlasitějším odpůrcem Chamberlainovy politiky se stal jeho nástupce Winston Churchill.„Anglie měla na vybranou mezi válkou a hanbou; zvolila hanbu a bude mít válku,“ komentoval tehdy.

Smlouva platila až 35 let!

Mnozí předpokládali, že poté, co nacisté rozpoutali nejhorší válku v dějinách lidstva, bude anulována i dohoda z Mnichova. Jenže chyba lávky. I když britský premiér Churchill tvrdil, že podpis byla hanba, zrušení smlouvy jsme si museli vybojovat. Postarali se o to českoslovenští výsadkáři v čele s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem, kteří 27. května 1942 spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora a jednoho z hlavních organizátorů holokaustu Reinharda Heydricha, který zraněním nakonec podlehl. Až poté se exilová vláda v čele s Benešem dočkala zneuznání dohody.

Podobně na tom byla Francie, kde v roce 1942 odvolání svým podpisem stvrdil generál a pozdější prezident Charles de Gaulle. Itálie anulovala svůj podpis v roce 1944 na nátlak spojenců a přidala i jakési prvky omluvy. Nejsložitější byla situace s Německem, kdy nástupnická NDR zrušila platnost dohody v letech 1950 a 1967 a v listopadu 1973 podobný krok učinila i SRN. Na konferenci mezi léty 1968 – 1969 mnichovskou dohodu prohlásila za neplatnou i OSN.

Tohle byli AKTÉŘI zrady...

Adolf Hitler (20. dubna 1889 – 30. dubna 1945)*

Kancléř, vůdce třetí říše, zneuctěný malíř a nacista číslo jedna. * Podporoval sudetské Němce, aby vytvářeli tlak na vládu v Československu, což nakonec vedlo k podpisu mnichovské dohody.* Sám ale dlouhé vyjednávání nesnášel. Po uzavření dohody se prý nechal slyšet, že to byla jeho první mezinárodní konference a že doufá, že poslední. * Zuby si vylámal na dobývání Anglie a Sovětského svazu. Spáchal sebevraždu krátce před koncem války ve svém bunkru v Berlíně.

Benito Musollini (29. července 1883 – 28. dubna 1945)*

Italský premiér, duce a jeden z průkopníků a spolutvůrců fašismu. * Zpočátku se přetahovali s Hitlerem o Rakousko, nakonec se ale z Mussoliniho vyklubal jeden z nejbližších spojenců vůdce. * To on stál za schůzkou v Mnichově, kde byla podepsána dohoda. * Během války si Itálie počínala bídně, což vyvrcholilo Mussolino odvoláním. Byl popraven v roce 1945 společně s milenkou.

Édouard Daladier (18. června 1884 – 10. října 1970)*

Francouzský šéf kabinetu, který podle některých věděl, že se Hitler nezastaví a že bude mít zálusk i na západ. I přesto věřil, že drobné ústupky – jako třeba právě Mnichovská dohoda – ho na chvíli pozdrží. * V roce 1940 skončil ve funkci premiéra a stal se ministrem obrany. * Po obsazení země uprchl do Afriky, byl ale zajat, vězněn v koncentračním táboře Buchenwald a nakonec internován s dalšími francouzskými představiteli na hradě Itter v Tyrolsku, kde byl až do konce války.

Neville Chamberlaine (18. března 1869 – 9. listopadu 1940)*

Konzervativec a ministerský předseda, který se historicky děsivě spletl. I proto je dodnes ve všech anketách jedním z nejneoblíbenějších vůdců Spojeného království. * Stal se hlavním představitelem politiky appeasementu založené na ústupcích Hitlerovi. * Po podepsání mnichovského diktátu byl oslavován jako mírotvůrce, ale nakonec vyhlásil 3. září 1939 válku Německu a Velkou Británii v ní vedl několik měsíců. * Odstoupil po tlaku v parlamentu a několik měsíců nato podlehl rakovině. Na smrtelné posteli ho navštívila královská rodina.

... a MUŽ, se kterým nechtěli mluvit

Edvard Beneš (28. května 1884 – 3. září 1948)*

Druhý československý prezident, následovník Masaryka a dlouholetý šéf diplomacie byl jedním ze strůjců první republiky. * Po mnichovské dohodě, již sice přijal, ale považoval ji za zradu, abdikoval a emigroval. Po vyhlášení protektorátu vedl v Londýně exilovou vládu. * Během války se odklonil od svých dřívějších západních spojenců a začal více důvěřovat Sovětskému svazu. * To po konci války vedlo k nástupu komunistů k moci, čemuž dopomohl sám Beneš i jeho zhoršující se zdravotní stav.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.