Krádež v konzumu Škodových závodů
V historii lidstva se kradlo od nepaměti, krade se stále a bude se krást i nadále. O této smutné pravdě se přesvědčila i jistá paní Jana U., manželka úředníka z Plzně. Ta v říjnu 1919 na plzeňském policejním komisařství oznámila, že byla okradena o tobolku s obnosem 85 československých korun v papírových bankovkách.
Kromě toho si neznámý chmaták přišel i na nějaké drobné peníze v mincích. Kolik jich bylo v peněžence přesně, to Jana U. nedokázala policistům říct. „Pachatele neznám a nejsem nijak pojištěna,“ vypověděla do protokolu. Zákon, kterým u nás byla zavedena československá koruna, odhlasoval parlament 10. dubna 1919. Abychom si udělali lepší představu o škodě, jakou okradená Plzeňanka utrpěla, uveďme, že za 85 korun by si mohla v té době koupit asi 14 kilo chleba, nebo kilo a tři čtvrtě másla. O případu referoval západočeský regionální deník Český směr 23. října zmíněného roku. Podle jeho informací ke krádeži došlo v konzumu plzeňských Škodových závodů, kde Jana U. nakupovala.
Zatímco si očima vybírala z vystavených potravin, tobolku neuváženě položila na prodejní pult – a to byla osudná chyba. Když zákaznice po chvíli na pult znovu pohlédla, peněženka s penězi byla fuč. Ani prodavačka si nevšimla, kdo ji štípl a kdo z obchodu rychle zmizel. Plzeňští policisté paní U. slíbili, že se pokusí její oznámení vyšetřit, ale šance na dopadení poberty byla mizivá. Vždyť ve Škodových závodech, největším průmyslovém podniku v západních Čechách, tehdy pracovalo kolem 35 tisíc zaměstnanců... Výsledek policejního vyšetřování neznáme, ale dopadení a usvědčení neznámého dlouhoprsťáka by bylo doslova zázrakem. Paní U. zkrátka musela 85 Kč a peněženku oželet. Snad si napříště dávala při nákupech větší pozor.
