Změna času opět zasáhla do našeho biorytmu!
Určitě jste zaznamenali, že v neděli došlo ke změně času ze zimního na letní. Pro mnohé z nás je tato změna tou horší, protože nám najednou chybí celá hodina spánku. Navíc se této změně hůře přizpůsobujeme, večer nemůžeme usnout a ráno se nám nechce z postele. Když k tomu navíc připočteme, že často do noci pracujeme na počítači, sledujeme televizi nebo se díváme do mobilního telefonu, není divu, že náš spánek je pak méně kvalitní. Ať už s vámi změna času »mává«, nebo ne, svůj spánkový režim může zlepšit každý. Podle průzkumu pouze 37 % Čechů hodnotí svůj spánek jako dobrý, rovná čtvrtina vysloveně jako špatný. Odborníci proto poradí, jak lépe spát nejen při změně času…
Proč musíme spát
Spánek je nezbytný pro obnovu fyzických i duševních sil, pro učení i paměť. Jde o opakující se útlum činnosti centrální nervové soustavy a zpomalení tělesných pochodů. Po usnutí se postupně vytrácejí reakce na smyslové podněty, uvolňují se svaly, zpomaluje se dýchání, srdeční činnost i metabolismus. Rozlišujeme čtyři fáze spánku, které se během noci opakují zhruba po 90timinutových cyklech. Přechodem mezi bděním a spánkem je lehký spánek, ze kterého se snadno probudíme. Následuje přechodný spánek, který tvoří většinu nočního spánku, kdy tělo začíná opravdu odpočívat, je důležitý pro celkovou regeneraci. Hluboký spánek je fáze, ze které je nejtěžší se probudit, je důležitý pro fyzickou obnovu tkání, růst a vývoj, posílení imunity a detoxikaci mozku. REM (Rapid Eye Movement) je fáze spánku doprovázená rychlými pohyby očí a zvýšenou mozkovou aktivitou. V této fázi se zdají sny. Je zásadní pro učení, paměť a zpracování emocí. Závěrečnou fází spánku je probuzení.
Ideální doba
„Lidé si často neuvědomují, že spánek je základní biologickou potřebou, bez které tělo ani mozek nemohou správně fungovat. Dlouhodobá spánková deprivace navíc může také vést k oslabení imunitního systému a vyšší náchylnosti k infekcím,“ upozorňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory. Do určité míry je potřebná délka spánku individuální. Uvádí se dokonce, že délka spánku potřebná pro regeneraci těla i ducha souvisí s podnebným pásmem, kde člověk žije, nebo se zaměstnáním, které daný jedinec vykonává. Muži obvykle potřebují spát více než ženy. Ženy oproti tomu častěji trpí poruchami spánku, což je dáno kolísáním hladiny hormonů, například v těhotenství či menopauze. Děti a adolescenti pro svůj zdravý tělesný a duševní vývoj potřebují spánku nejvíce, a to cca 10 až 12 hodin. Obvyklé rozmezí pro dospělé je mezi 6 až 9 hodinami, senioři nad 65 let nemají menší potřebu spánku, zhoršuje se však jeho kvalita.
Podle spánkového průzkumu, který zpracovala společnost IKEA je průměrná délka spánku u nás 6 hodin a 37 minut, což je ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy i světa dobrý průměr. Nejkratší dobu spí v Japonsku, a to 6 hodin a 10 minut. Možná bude překvapením, že nejdéle nespí jižní národy jako například Španělé či Italové, ale Číňané, kteří spí v průměru více než 7 hodin. Z průzkumu také vyplynulo, že 40 % Čechů spí dlouhodobě méně než 6 hodin, a přes to se zhruba 51 % dotázaných domnívá, že spí dostatečně. Obvyklá doba, kdy vstáváme, je v 6 hodin ráno a spát chodíme kolem 22. hodiny večer. To by dávalo krásných 8 hodin. Jak je ale z průzkumu patrné, většina dospělých Čechů spí kratší dobu. Je ale potřeba říci, že ve srovnání s Evropou a se světem to s délkou spánku u nás není tak špatné.
Délka versus kvalita
To, jak dlouho spíme, je samozřejmě jedna z věcí, které určují, jak se po probuzení cítíte a zda vaše tělo stihlo dostatečně dlouho regenerovat. Dlouhodobý nedostatek spánku nebo i nekvalitní spánek může negativně působit na tělesné i duševní zdraví. Dlouhodobý nedostatek spánku je spojen s rizikem rozvoje chronických onemocnění, včetně obezity, cukrovky či kardiovaskulárních chorob. Kromě toho, nedostatečný spánek může zhoršit projevy deprese a úzkostí. Samotná délka nočního spánku ale také není všechno, zvláště pokud vás během něj stále něco budí. „Zhoršující se kvalita spánku je trend, který nelze ignorovat. Moderní životní styl, stres, nadměrné používání digitálních technologií a nedostatek fyzické aktivity jsou hlavními faktory, které mají na náš spánek vliv. V poslední době tak narůstá množství pacientů, kteří vyhledávají v této oblasti pomoc farmaceutů,“ říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. Právě lékárna je prvním místem, kam si lidé v případě obtíží se spánkem chodí pro pomoc. Farmaceuti potvrzují zvyšující se zájem o léky bez předpisu a doplňky stravy na podporu spánku. To, že si v lékárně koupíte přípravek na spaní, ať už volně prodejný nebo na lékařský předpis, by však mělo být opravdu jen jednou z řady možností, po které sáhneme ve snaze zlepšit kvalitu spánku.
Více o spánku najdete v tištěném APŽ číslo 14.
