Otužování je zdraví prospěšné... Na co si dát pozor?
Když se řekne otužování, všichni si ihned vybaví otužilce, kteří v největších mrazech lezou do ledové vody. To jsou ale lidé, kteří se tomu věnují už delší dobu, a proto nic neriskují. Otužovat bychom se však měli všichni, vždyť jde o tradiční metodu, jak posílit svou imunitu a celkové zdraví. Kdy začít? Právě teď je nejvyšší čas! Jak správně postupovat, abychom dosáhli nejlepších výsledků a neublížili si? Na to odpovědí naši odborníci.
Na co si dát pozor
Otužování má sice mnoho nejrůznějších pozitivních benefitů a prokazatelných efektů, ale musíme u toho myslet i na svoje zdraví a možnosti. „Plavání v ledové vodě nebo dokonce pod ledovými krami je extrém, a ten už pro každého není. Otužování ledovou sprchou a aktivní pobyt v chladné vodě mohou provádět zdraví jedinci po postupné adaptaci na nízkou teplotu. Tato aktivita ale není vhodná pro lidi s onemocněními srdce, vysokým krevním tlakem a plicními onemocněními,“ říká MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě. Nikdy se proto nenořte do chladné vody sami. Nastanou-li jakékoliv komplikace, je dobré mít kolem sebe lidi, kteří pomohou. Jedinci s vysokým krevním tlakem by si měli dát při otužování pozor. Samotný kontakt s velmi chladnou vodou cévy stáhne a krevní tlak se výrazně zvýší, což může být nebezpečné. „Pacienti dlouhodobě léčení pro vysoký krevní tlak nezřídka trpí tlustší svalovinou srdce, my lékaři tomu říkáme hypertrofie myokardu, což je situace, ve které je srdce náchylnější ke vzniku arytmií. Chladná voda práh pro vznik arytmie snižuje,“ říká MUDr. Kociánová. Ve vodě či ve sprše stačí být 30 vteřin. Otužování není závod s někým jiným ani sám se sebou. Nese s sebou vystoupení z vlastní komfortní zóny, ale k dosažení pozitivních efektů stačí krátká doba, 30 sekund až tři minuty. Při plavání v chladné vodě jsou varovnými známkami pocit chladu končetin a horší pohyblivost, určitě bychom neměli pociťovat bušení srdce, bolest na prsou nebo ztížené dýchání.
Děti otužování potřebují
Chladová terapie není jen pro dospělé, ale pomáhá i dětem. Proto bychom s ním měli začít už v raném věku, aby se pro naše ratolesti stalo životním stylem.
1. Začněte u miminka
Samozřejmě nejde o koupání miminek v ledové řece, jde spíš o to děti zvykat na chladnější prostředí, aby nebyly choulostivé. „Pokud rodiče sami dodržují základní principy otužování, je vyhráno. Bez pravidelnosti a důslednosti nelze výsledku dosáhnout. U dětí je ještě více nutné dbát na postupné zvyšování náročnosti procedur,“ vysvětluje Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík.
2. Přiměřené oblečení
Děti oblékáme podobně jako sami sebe a oděvy vrstvíme. U větších dětí je dokonce lepší dávat o jednu vrstvu méně. Pokud teploměr ukazuje stále ještě plusové, ale již jednomístné hodnoty, nesaháme hned po zimních bundách a zateplených kalhotách. Myslíme na to, že sníh i mráz ještě přijdou, a teprve nastane čas pro tyto kousky oblečení.
3. Nepřetápějte místnosti
Přes den se snažíme v místnostech udržovat teplotu vzduchu mezi 20 až 22 ° C, na spaní je ideální teplota cca 18 ° C. Pokud to jde, můžete nechat otevřené dveře do dětského pokojíčku a otevřít okno v jiné místnosti.
4. Pohyb je základ
Odborníci doporučují strávit pohybem na čerstvém vzduchu minimálně tři hodiny denně. Obecně je pediatry schvalovaná vycházka do teploty -5 ° C, pro děti starší tří měsíců není problém ani -10 ° C, kdy v kočárku s hlubokou korbou dokážeme teplo udržet. Ani v zimě se nebojme plavání – to je nejpřirozenější formou otužování. Jen se ujistíme, že dítě má dostatečný prostor pro aklimatizaci po něm. Nemoc nepřijde z bazénu, ale rýma bude číhat, pokud vyběhne do zimy rozpařené či s mokrými vlasy.
5. Vydatný spánek
Po každé aktivitě je potřeba si odpočinout, otužování nevyjímaje. Dobrou zprávou je, že po něm nejen děti lépe spí. „Spánek je pro posílení imunity nesmírně důležitý, a pokud v místnosti zajistíme přiměřený chládek, dojde při spánku k přirozenému otužování,“ doplňuje Štrougalová.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 43.
