Otužování posiluje imunitu a chrání proti nemocem!
Když se řekne otužování, všichni si ihned vybaví otužilce, kteří v největších mrazech lezou do ledové vody. To jsou ale lidé, kteří se tomu věnují už delší dobu, a proto nic neriskují. Otužovat bychom se však měli všichni, vždyť jde o tradiční metodu, jak posílit svou imunitu a celkové zdraví. Kdy začít? Právě teď je nejvyšší čas! Jak správně postupovat, abychom dosáhli nejlepších výsledků a neublížili si? Na to odpovědí naši odborníci.
Stát se otužilcem nejde ze dne na den. Úplně prvním krokem je domácí otužování, s kterým bychom měli začít nyní, na podzim. S nácvikem chladové terapie je důležité začít postupně, a to ve sprše, kde postupně snižujeme teplotu vody a prodlužujeme čas, který pod ní strávíme. Je také možné střídat teplou a studenou vodu. „Primárním cílem je zlepšit naši obranyschopnost, naši schopnost adaptovat se na nejrůznější vnější podněty, aby u nás nevyvolávaly přílišné narušení rovnovážného stavu organismu nebo nemoc. Když organismus pravidelně vystavujeme v přiměřené míře zvýšené zátěži, dochází k jeho postupné adaptaci na podnět, a tím ke zvýšení odolnosti a výkonnosti. V případě, že jsme zdraví, s ničím se neléčíme a nemáme žádné zdravotní problémy, můžeme začít hned. V jiném případě se musíme poradit se svým lékařem a postupovat dle jeho doporučení,“ říká Peter Šnábel, vedoucí fyzioterapie v Lázních Libverda.
Chladová terapie
Tím úplně prvním, čím bychom měli již nyní doma začít je, studená sprcha. Nejprve začneme u končetin – proud studené vody směrujeme na nohy od chodidel po kolena a na ruce po lokty. Pak můžeme postupovat dál, tedy na stehna a nad lokty. Když se cítíme dobře, zkusíme částečnou sprchu na větší povrch těla. Když si na ni zvykneme, je čas na celotělovou studenou sprchu. Vrcholem je částečný ponor do ledové vany a nakonec celotělový ponor do ledové vody. To je však už ta nejvyšší meta. „K celotělovému ponoru do studené vody se musíme postupně dopracovat. Proto doporučuju pečlivě využívat techniku ledového kyblíku, aby si na chlad zvykly nejcitlivější části těla. Jsou to právě končetiny, které vás u celotělového noření budou studit nejvíce,“ vysvětlil odborník na chladovou terapii Libor Mattuš.
1. Ledový kyblík
Lavor naplníme studenou vodou a ledem, ponoříme nejprve ruce po zápěstí nebo klidně celé předloktí, jak je nám to příjemné. Pak můžeme přejít na nohy, kdy si stoupneme do lavoru ideálně tak, aby byla ledová voda nad kotníky. V počátcích stačí vydržet 15-20 sekund, postupně lze čas navyšovat. Není to o rekordech, ale o tvorbě návyku, kdy budete tento proces provádět pravidelně, třeba každé ráno. V čem má chladová terapie výhody? „Podporuje kardiovaskulární zdraví, a to velmi výrazně. Dále pomáhá s bojem proti závislostem nebo je jejich prevencí. Tolik endorfinu jako ve studené vodě jinde nenajdeme. A za třetí snižuje úroveň chronického zánětu, což je jeden z hlavních zdravotních problémů a kořen mnoha degenerativních onemocnění,“ vysvětluje Mattuš. Otužování je však dlouhodobý proces, proto si člověk vedle imunity posiluje i vytrvalost, pevnou vůli a trpělivost. Opravdovým otužilcem se člověk prý stává až po 2 letech pravidelného otužování. Kromě metody s ledovým kyblíkem můžeme už nyní začít trénovat tzv. bosoběh. Základem je chodit bosky v létě, aby si vaše nohy zvykly na přirozený podklad. „Pak můžeme přejít do podzimu, aby si nohy zvykly, když trochu při styku se zemí zebou. Teprve když jsme si v tomto jistí, můžeme přejít k pohybu na zmrzlém podkladu, kde napoprvé doporučuju vytrvat tak 10 nebo 20 sekund. Postupně si přidávat, ale opravdu pomalu. Trénovat můžeme každý druhý nebo třetí den. Je třeba mít jistotu, že jsme to nepřehnali, abychom neonemocněli,“ radí odborník.
2. Kneippův chodník
Dalším způsobem, jak se otužovat, je Kneippův chodník, který najdeme v řadě akvaparků, wellness či lázní. Jedná se o brouzdaliště, které je z jedné strany napuštěné studenou vodou, na druhé vodou o poznání teplejší. Jediným úkolem je užívat si pomalou procházku sem a tam, jednou v teplé a jednou ve studené vodě. Střídání teplot v kombinaci s masážními hrbolky na dně efektivně stimuluje krevní oběh i metabolismus, poskytuje úlevu od pocitu těžkých nohou a prospívá také vazům. Jedná se o proceduru vhodnou i pro děti.
3. Kryoterapie
Otužovat se lze i nasucho. Novodobou metodou, jak se ochladit a nenamočit, je tzv. kryoterapie. Ta se dá absolvovat různými formami, buď za pomoci hadice, která aplikuje velmi studený vzduch na postižená místa, nebo komplexně v kryokomoře. To je místnost s teplotou od –110 °C do –160 °C, kam přicházíme pouze ve spodním prádle, ponožkách, rukavicích, čelence a roušce. Má pozitivní terapeutický účinek na řadu onemocnění, slouží k urychlení regenerace, ke zlepšení výkonu, adaptace a obranyschopnosti organismu.
Více o otužování v tištěném APŽ číslo 43.
