Nakrmte svůj mozek správně...
Vhodně zvolená strava je pro fungování našeho organismu zcela zásadní. To, co jíme, má dopad nejen na naše fyzické zdraví a celkovou kondici, ale také přímo na náš mozek a jeho funkce. Znamená to, že potraviny, které konzumujeme, značně ovlivňují paměť, kognitivní funkce či duševní prožívání života, a dokonce můžou hrát i určitou roli v prevenci proti demenci a neurodegenerativních onemocněních. Níže vám prozradíme víc…
Kvalitní káva
Doba, kdy bylo pití kávy označováno jako jedno z možných rizik vzniku kardiovaskulárních poruch, je pryč. V posledních letech se všeobecně mluví o kávě jako o prospěšném nápoji pro lidský organismus. Řada vědeckých výzkumů naznačuje, že pití až tří šálků kávy denně může působit preventivně proti degenerativním poruchám mozku. Má se za to, že kofein obsažený v kávě stimuluje asociační kůru části velkého mozku, a ovlivňuje tak oblasti, které bývají poškozeny při Alzheimerově a Parkinsonově chorobě. „Káva je navíc výborným zdrojem antioxidantů, kterých obsahuje dokonce více než zelený čaj, obzvláště těch ze skupiny polyfenolů. Tyto antioxidanty na sebe vážou škodlivé volné radikály, a my jsme tak lépe chráněni před degenerativními poruchami mozku, předčasným stárnutím či oslabením imunitního systému. Káva nám může dodávat více než 50 % antioxidantů přijímaných z potravy. Kofein z kávy, černého a zeleného čaje může zvýšit bdělost, pozornost a reakční časy,“ zmiňuje Kateřina Šimková.
Vitaminy, minerály & spol.
Pestrá strava bohatá na ovoce a zeleninu poskytuje tělu širokou paletu nezbytných živin a slouží jako základní stavební kámen pro dlouhodobé zdraví a prevenci řady nemocí. „Čerstvá a plně dozrálá zelenina a ovoce vnáší do jídelníčku nutričně bohatý a pestrý koktejl vitamínů, minerálních látek a antioxidantů. Z pohledu vlivu na mozek jsou zásadní zejména flavonoidy, které ochraňují mozek před poškozením volnými radikály a zabraňují kognitivnímu úpadku v souvislosti s věkem. Právě flavonoidy podporují regeneraci mozkových buněk, což zlepšuje krátkodobou i dlouhodobou paměť. Jsou součástí zejména bobulovitého ovoce, jako jsou jahody, maliny, borůvky, brusinky, ostružiny, angrešt či rybíz,“ vyjmenovává odbornice. Významná je i listová zelenina, která je důležitá pro optimální funkci nervové soustavy a může pomoci v obraně před infekcemi. Komplikací je, že je nesmírně choulostivá a tepelnou úpravou kyselinu listovou zničíme. „Doporučuji ji konzumovat ve formě zeleninových salátů, kdy je obsažena v tmavě zelené zelenině typu chřest, špenát, růžičková kapusta, brokolice, pórek či růžičková kapusta. Dále jsou ideální smoothie. Kyselinu listovou dostaneme do organismu například i přidáním ovesných vloček do jogurtu či konzumací šetrně upravených naklíčených pšeničných klíčků a vyskytuje se i v celozrnném žitném pečivu,“ dodává. Další důležitou esenciální živinou, která hraje klíčovou roli v mnoha procesech v lidském těle, včetně funkce nervového systému, je látka cholin. Ačkoli si ho tělo v malém množství vytváří samo, je nutné, aby byl přijímán v potravě. Najdeme ho například v brokolici a v květáku, k živočišným zdrojům patří játra, vejce či ryby. Pro správnou funkci mozku je samozřejmě důležitá také řada minerálních látek, přičemž každá z nich má na mozek unikátní účinky, včetně podpory kognitivních funkcí, udržení nervového systému v dobrém stavu a zajištění celkového zdraví mozku. Vyvážená strava bohatá na celozrnné produkty, ořechy, semena, zelenou listovou zeleninu, mořské plody, maso a mléčné produkty může pomoci zajistit, že náš organismus dostane všechny důležité minerály. „Například železo pomůže s mozkovou mlhou, která záškodničí naší paměti a schopnosti učení. Měď má zase pomyslnou funkci dopravního semaforu, který řídí nervové signály, a právě nízká hladina mědi zvyšuje riziko neurodegenerativních poruch, jako je Alzheimer. Nesmíme opomenout i vitamín C, zinek, mangan, kalcium, selen a hořčík. Právě proto, že organismus potřebuje různé kombinace látek, měli bychom se snažit jíst také dostatek ovoce a zeleniny v barvě duhy,“ doplňuje Kateřina Šimková.
Mléčné kysané výrobky
Kefír a kysané mléčné výrobky příznivě ovlivňují střevní mikrobiom, a tím naši imunitu, proto bychom měli věnovat pozornost také péči o střeva. „Naší snahou by mělo být podporovat osídlení přátelských bakterií ve střevní mikroflóře pořádným nášupem probiotik. Probiotika dodáme tělu snadno stravou, jako jsou kysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, kváskové pečivo či fermentované luštěniny. Mléčným kvašením se mnohanásobně zvyšuje obsah vitamínů C, K a B. Probiotika ocení vaše střeva i imunitní systém. Upřednostnit bychom měli mléčné kysané výrobky v neochucené formě. Přidané cukry totiž v zažívání kvasí a pomáhají v něm zvyšovat počet nepřátelských bakterií a my potřebujeme opak. Žádoucí je i druhy zakysaných mléčných výrobků střídat, neboť probiotické mléčné výrobky obsahují různé mléčné kultury,“ vysvětluje odbornice.
Co je ještě dobré vědět, zjistíte v tištěném APŽ číslo 25.
