S příchodem jara přichází pro některé z nás i trápení v podobě alergie...
Pokud se vás alergie týká, asi si někdy říkáte, proč zrovna já a snažíte se každé jaro zmírnit nepříjemné příznaky, jako je například „senná rýma“, svědění očí, dušnost či astma, kožní projevy a mnoho dalšího. Možná si také říkáte, že když jste dosud žádnou alergii neměli, nemusíte se ničeho obávat, protože když ji netrpíte od dětství, netýká se vás. To se však mýlíte. Alergie nás může postihnut v jakémkoliv věku. Spolu s odborníky vám na následující dvoustraně poradíme, jak alergii rozpoznat, léčit a předcházet některým nepříjemným příznakům.
Pro připomenutí
Alergie je přehnanou nepřiměřenou reakci imunitního systému na látky, které jsou v našem prostředí běžné a na které zdraví jedinci nereagují. Alergická reakce je způsobena nesprávnou aktivací protilátek vlivem alergenu. Alergenem může být jakákoliv látka bílkovinné povahy obsažená ve vzduchu, vodě či potravinách. V ČR trpí nějakou formou alergie více než dva miliony lidí. Nejčastěji jde o alergii na pyl či roztoče. Spektrum projevů alergických reakcí je různé, od rýmy, astmatu, kožních alergických projevů, alergického zánětu očních spojivek až po anafylaktický šok.
Alergie nebo nachlazení?
Rozeznat rýmu z nachlazení od alergické reakce může být pro lajka těžké. Příznaky alergie a obyčejného nachlazení mohou totiž být dost podobné. Hlavním rozeznávacím znakem je sezónnost i četnost výskytu příznaků. Typická bývá vodnatá rýma, kýchání, svědění v ústech na horním patře a pálení očí. Když si nejste jistí, proč tyto potíže máte, je na místě návštěva specialisty – alergologa. „Pokud vás zmíněné příznaky potkají, zamyslete se, zda vás trápí celý den, spíše venku či v místnostech, po pohlazení domácího mazlíčka nebo po jídle. Projevy alergií není dobré podceňovat, jelikož se mohou snadno rozvinout i v závažnější onemocnění, neléčená alergie oslabuje imunitní systém, postupně se rozšiřuje a vede až k chronickým zánětům. Může tak vzniknout například chronická senná rýma či průduškové astma,“ varuje PharmDr. Ivana Lánová odborná konzultantka BENU lékáren.
Vznik alergie
Alergikem se může stát v podstatě každý, a to nehledě na věk či zdravotní potíže. Vlivů na rozvoj alergie existuje mnoho. Z velké části jde o genetické predispozice, k dalším faktorům však patří i znečištěné ovzduší, proto je více alergiků ve městech ve srovnání s vesnicemi. Dále je to stres, časté užívání antibiotik, či přílišný důraz na hygienu. I když alergie nejsou jen fenoménem dneška, v současnosti jimi trpí až 30 % populace. „Častější nález alergií souvisí s našimi genetickými dispozicemi a jejich interakcí s vnějším prostředím. Změny ovzduší, stav přírody a další faktory vedou ke změnám alergenů kolem nás nebo ke zvýšení jejich počtu. Příkladem je globální oteplování. Tyto změny přináší některé pro nás dosud "vzácné" alergeny rostlin, dochází k uvolnění většího množství pylových zrn z původních druhů alergenních rostlin a tím i ke větší expozici alergenům. Samotná geneticky daná predispozice je také zvyšována už stávajícím počtem alergiků v populaci a nárůstem proalergických genů v populaci,“ shrnuje MUDr. Mgr. Jitka Petanová, CSc. z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Co se dozvíte u lékaře a co na alergii pomáhá? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 16.
