Když houby léčí...
Houby většinou vnímáme jako gastronomickou pochoutku, ale existují i takové, které jsou známé pro své léčivé účinky. Říká se jim medicinální nebo také vitální a většina z nich pochází, až na výjimky, z asijských zemí, kde mají své nezastupitelné místo v tradiční čínské či domorodé medicíně. Jsou specifické tím, že příznivě ovlivňují obranyschopnost, nicméně dokážou přímo ovlivnit i řadu méně či více vážných zdravotních problémů. Některé z nich vám představíme…
1. Agaricus blazei murril (žampion mandlový/ brazilský)
Jeho domovinou je Jižní Amerika, konkrétně malá oblast kolem Sao Paula. Roste na slunci, ne ve stínu jako většina hub, odtud pochází i jeho anglický název sun mushroom – sluneční houba. Místní obyvatelé ho od nepaměti používali nejen jako chutnou potravinu, ale především jako lék. Tradiční čínská medicína ho pro léčebné účinky využívá již také mnoho staletí, stejně tak v jeho velkou sílu věřili i Inkové. Západní svět objevil žampion mandlový teprve v druhé polovině minulého století a nyní se pěstuje po celém světě. Hodí se i k přímé konzumaci, ať čerstvý či sušený, má příjemnou sladkou chuť připomínající mandle.
Co umí: Agricus se stále zkoumá, výzkum není zatím tak bohatý jako u jiných medicinálních hub. Jsou mu přisuzovány mnohé pozitivní vlastnosti, například antivirotické, protizánětlivé, protinádorové, antidiabetické nebo antialergické. Podle čínské medicíny platí zejména za jednu z nejsilnějších hub pro podporu imunity, dále se využívá také jako podpůrný prostředek při léčbě nádorů, u chronického kašle, při kožních problémech či metabolických potížích.
2. Cordyceps sinensis (housenice čínská)
Ideálním prostředím jsou pro něj vysokohorské oblasti Asie, především Číny a Tibetu, nejlépe se mu daří až ve výšce 3500 nad mořem. Zajímavý je jeho parazitický život – jeho spory se uchytí na larvách hmyzu a používají je jako zásobárnu živin. V současné době je však kvůli nadměrnému sběru ve volné přírodě čím dál vzácnější, a proto se pěstuje uměle. První písemné zmínky o housenici čínské byly nalezeny ve starých čínských herbářích datovaných kolem roku 600 našeho letopočtu, »západ« ji zná až od první poloviny od 18. století. Zajímavostí je, že je v Číně od roku 1964 uznávána jako léčivka nejen tradiční čínskou medicínou, ale také tou moderní.
Co umí: Výsledky vědeckých studií dokazují, že Cordyceps vyniká velmi univerzálním využitím, lze ho uplatnit u řady chronických a civilizačních chorob, včetně nádorového bujení. Čínská medicína ho označuje jako jeden z nejsilnějších dobíječů energie jak fyzické, tak psychické. Dále ho doporučuje například na podporu ledvin, plic, srdce a sexuálních a reprodukčních funkcí.
Více hub najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 3.
