LEXIKON ZDRAVÍ - Antibiotika: Víte, co je antibiotická rezistence?
V poslední době se stále častěji objevuje ve společnosti jev zvaný antibiotická rezistence. Jde o odolnost některých kmenů bakterií vůči působení antibiotik. Výzkumy uvádějí, že jen v Evropě ročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií odolné na antibiotika. Jedná se o negativní fenomén, který stále narůstá a týká se celé populace, nejen těch, kteří užívají antibiotika často.
Problému čelí především v nemocnicích na lůžkových odděleních, kde jsou stále obtížněji léčitelné těžké bakteriální zápaly plic, tuberkulóza či kapavka. Antibiotika jsou v léčbě některých chorob nenahraditelná. Pokud přestanou být účinná, není nic dalšího, co nás před některými bakteriálními onemocněními ochrání. Jestliže si to uvědomíme a zaměříme se na prevenci, máme šanci najít vhodné řešení. „Pojem antibiotická rezistence, tedy odolnost bakterií na antibiotika, začal získávat velkou pozornost koncem 90. let. Od roku 1998 je považován za vážný problém ohrožující populaci států EU a od té doby se nepřetržitě řeší na zasedáních mezinárodních organizací. V letech 2000-2007 proběhla osvětová antibiotická kampaň ve Francii. Během 7 let působení se skutečně rapidně snížil počet předepisovaných antibiotik o desítky procent,“ říká MUDr. Helena Žemličková.
Situace v Česku
Antibiotika můžeme dostat jen na lékařský předpis, přesto je užíváme častěji, než je nezbytně nutné. „Mnohdy se mylně domníváme, že antibiotika mohou zkrátit například dobu nachlazení. Podle výzkumu agentury Remark má tento názor téměř 40 % populace. Zhruba stejné množství dotázaných někdy žádalo svého lékaře o předepsání antibiotik. Ještě vyšší čísla jsou pak ve skupině mladších osob do 25 let,“ představuje část výzkumu provedeného v ČR MUDr. Filip Brodan. Z tohoto výzkumu také vyplývá, že přes 30 % populace má ve své lékárničce antibiotický přípravek takzvaně pro jistotu a až 18 % dotázaných užilo někdy antibiotika bez konzultace s lékařem, a to nejčastěji při kašli, rýmě, nachlazení, bolestech zubů nebo kožních problémech. Čeští pacienti mají stejně jako jinde ve světě problém i se správným užíváním léků. Část pacientů je přesvědčena o tom, že mohou antibiotika přestat užívat, jakmile se jim udělá lépe. „O tom, že existuje antibiotická rezistence, ví necelá polovina české populace. Častěji jde o skupinu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Pouze necelých 30 % Čechů si však v této souvislosti uvědomuje riziko šíření bakteriálních onemocnění bez možnosti léčby,“ shrnuje výsledky průzkumu MUDr. Brodan.
Důležitá osvěta
Výzkumy vztažené k antibiotikům jasně dokazují, že existuje souvislost mezi znalostmi a jejich užíváním. Informovanost je obecně nižší u lidí s nízkou úrovní vzdělání a také u těch, kteří pocházejí z horších ekonomických podmínek. Právě u těchto skupin je větší pravděpodobnost, že budou antibiotika užívat zbytečně nebo nesprávně. Proto vznikají v zemích po celém světě projekty, které se snaží o této problematice šířit osvětu. Ani Česká republika není výjimkou. Státní zdravotní ústav letos v listopadu zahajuje kampaň s názvem Důvěřuj svému lékaři, pomáhej antibiotikům působit. "Cílem je podpořit zodpovědný přístup k antibiotikům. Tedy snížit jejich užívání a zlepšit informovanost naší populace. Málokdo si bohužel uvědomuje, že svým nezodpovědným přístupem vůči antibiotikům podporuje odolnost bakterií, které pak mohou ohrožovat nejen jeho samotného, ale i jeho blízké, potažmo celé lidstvo,“ upřesňuje MUDr. Žemličková. Kampaň také zdůrazňuje, že antibiotika nejsou vitaminy, neposílí naši přirozenou obranyschopnost, nezabíjejí viry a jsou nenahraditelná v léčbě některých nemocí, a proto je musíme chránit.
Více o antibioticích najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 45.