Nemoc covid-19 zasáhla celý svět, který nyní své naděje vkládá do vakcinace...
Nemoc covid-19 zachvátila během loňského roku celý svět. Řada lidí ji už prodělala, někteří s tak těžkým průběhem, že před ní ostatní varují, mnoho lidí také kvůli ní zemřelo. Dalšími nepříjemnými dopady jsou omezení pohybu, práce z domova, zavřené školy, obchody a nošení roušek. Teď to vypadá, že svítá na lepší zítřky, protože vakcína proti nemoci už byla schválená a začalo se očkovat i u nás. Je tu však stále řada otázek a nejasností. Někteří ve vakcinaci vidí spásu, jiní se jí obávají, protože se bojí vedlejších účinků. Kde je vlastně pravda, co si představit pod pojmem RNA vakcína a kdy s očkováním dojde řada právě na vás? A jak to vidí lékařka, MUDr. Hana Sýkorová?
Očkování je nepovinné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Vakcinace může zabránit nekontrolovatelnému komunitnímu šíření nákazy, stejně jako je tomu u jiných onemocnění, kde už běžně funguje. K tomu je však potřeba, aby bylo proočkováno 65 až 70 % dospělé populace. Jak dlouho budou očkovaní lidé proti infekci imunní, není zatím zcela jasné. S určitostí lze říci, že po dobu 3 měsíců je imunita zaručena. Některé zdroje však uvádějí, že minimální doba by mohla být cca 12 měsíců, možná i déle.
1. Druhy vakcín
Vakcína obecně předkládá imunitnímu systému antigeny spojené s původcem určitého onemocnění, aniž by proběhla skutečná infekce. Vakcín jsou různé typy. Pokud jde o covid-19, jsou k dispozici následující:
RNA: U těchto vakcín je využívána uměle vytvořená RNA (ribonukleová kyselina) viru, podle nichž si organismus sám vytvoří příslušné bílkoviny koronaviru – původce choroby a na tyto bílkoviny pak vzniká bezpečná imunitní odpověď organismu, tj. vytvoření protilátek.
Inaktivovaná: Obsahuje neaktivní usmrcený virus, na nějž imunitní systém reaguje tvorbou protilátek. Vakcína nezpůsobí nemoc jako takovou, jen imunitní odpověď.
S virovým vektorem: Používá jiný oslabený nepatogenní virus jako nosič. V případě vakcín proti onemocnění covid-19 je takovým virem obvykle adenovirus, který je upraven a slouží jako vektor potřebné genetické informace, která se dostává do buněk. Ty reagují tvorbou protilátek. Rovněž nezpůsobí onemocnění jako takové.
2. Čím se očkuje
* Zatím se celosvětově mluví o šesti vakcínách. Dvě RNA vakcíny – od společnosti Phizer-BioNTech a od společnosti Moderna – budou používány i u nás. Zatím se očkuje první z nich a chystá se použití druhé. Vakcína od firmy Phizer-BioNTech se podává ve dvou dávkách s odstupem 3 – 4 týdnů, vakcína od firmy Moderna se podává pouze v jedné dávce. Vzhledem k omezenému počtu dávek, které jsou do všech zemí Evropské unie dodávány, průběžně si pacient zatím nemůže zvolit, jakou z dostupných vakcín si chce nechat aplikovat. Zároveň není možné kombinovat vakcíny od různých výrobců.
* Dále jsou ve světě dvě inaktivované vakcíny od čínských společností Sinopharm a Sinovac a dvě vakcíny s virovým vektorem – ruská vakcína Sputnik 5 a britská vakcína od společnosti AstraZeneca.
3. Možné nežádoucí účinky
Zatím byly zjištěny jen běžné vedlejší účinky, jako jsou bolestivost nebo mírný otok či zarudnutí v místě vpichu, někdy malátnost, zvýšená únava a bolest hlavy, mírně zvýšená teplota, nevolnost, pocit na zvracení, a to již zhruba do 30 minut po aplikaci očkovací látky. Právě kvůli tomu se doporučuje, aby pacient po očkování vyčkal alespoň půl hodiny v čekárně. Pokud se některý z těchto příznaků objeví později, obraťte se na svého lékaře.
Vakcína zatím není vhodná pro děti a těhotné a kojící ženy. Důvodem je fakt, že na této skupině obyvatel není vakcína zatím dostatečně klinicky otestována.
4. S čím je třeba počítat
* Jako u každého očkování je nezbytné, aby očkovaný aktuálně neprodělával žádnou jinou infekci, a to jak respirační, tak například průjmové onemocnění a podobně. Obecně je očkování vhodné cca týden po prodělané nemoci – jiné než covid-19. Speciální režimová opatření nejsou před podáním vakcíny nutná.
* Vzhledem k tomu, že zkušenosti s vakcínou proti covid-19 jsou omezené, nedoporučují se souběžně jiná očkování.
* Vakcína proti covid-19 je neživá. Je tedy potřeba dodržovat odpovídající intervaly mezi jednotlivými očkováními. 14 dní mezi dvěma neživými vakcínami a cca měsíc mezi živou a neživou vakcínou.
* U osob, které nemoc covid-19 již prodělaly, se doporučuje dodržet interval 3 měsíců od prodělaného onemocnění. Pak je možné dát se očkovat.
* Očkování je vhodné i pro pacienty, kteří procházejí nebo nedávno prošli onkologickou léčbou. Vakcína se u těchto osob doporučuje, neboť se u nich předpokládá těžší průběh nemoci, vzhledem k oslabené imunitě. Vakcína může tyto pacienty ochránit před nemocí samotnou nebo alespoň před její těžkým průběhem.
* Po podání vakcíny by pak pacient měl dodržovat běžná opatření jako je klidovější režim bez výrazné fyzické zátěže po dobu 1 – 2 dnů.
5. Co se děje v ordinaci
Pacienti, kteří jsou zaregistrováni v daném pořadí, jsou vyzváni lékařem. Ten se jich nejprve zeptá na jejich anamnézu, to znamená závažná onemocnění, chronická onemocnění, jaké užívají léky a jaké mají alergie. Dále si ověří, jestli v uplynulých 14 dnech neprodělal nějaká infekční onemocnění. Zkontroluje teplotu, tlak a puls, načež aplikuje očkovací látku. Pacient po aplikaci očkovací látky posečká 30 minut v čekárně. Jestliže je vše v pořádku, dostane krátkou zprávu, že byla aplikována tato očkovací látka, a kartičku s datem aplikace. Druhá dávka bude aplikována za 21 dní.
Více o Covidu i očkování čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 4.