Představitel Petra Sepešiho Vojtěch Vodochodský (28): Tátu moje rozhodnutí zaskočilo!
Nyní ho můžete vídat v minisérii Král Šumavy – Fantom temného kraje na kanálu Voyo, ale pamatovat si ho můžete i ze seriálu Iveta, kde hrál zesnulého zpěváka Petra Sepešiho (+25). Kariéra Vojtěcha Vodochodského (28) strmě stoupá, přitom jeho otec, herec, moderátor a známý kuchař Ivan Vodochodský (59), nečekal, že by syn někdy hrál. Vojtěch se ale v herectví našel. Kromě toho rád cestuje, hraje golf a vaří. Pokud jde o lásku, nyní se objevil ve společnosti po boku kolegyně Sáry Rychlíkové (23), ale o jejich vztahu nechce mluvit. Co prozradil o své rodině? A jak prožije letošní svátky?
Vojto, momentálně vás můžeme vídat v minisérii Král Šumavy. Jak vzpomínáte na natáčení?
„Vzhledem k tomu, že jsem pracoval pod vedením talentovaných a skvělých lidí, včetně Davida Ondříčka, tak na to nemohu vzpomínat jinak, než pozitivně. Navíc jsem byl po boku Oskara Hese, který tam hraje hlavní roli Josefa Hasila, a já jeho nejlepšího přítele Zdeňka Vyletu. A my jsme s Oskarem velcí kamarádi i v reálném životě, takže to bylo vlastně za odměnu.“
To byla náhoda?
„Myslím, že ano. Ale je pravda, že David Ondříček byl na repríze Tří heteránů, to je taková pornografická pohádka, kde hraju s Oskarem. On už byl v té době do své role obsazený a David hledal ještě další herce. A na základě toho představení, kde mě viděl, mě pozval na casting.“
Vy máte zase sebou ale už spoustu rolí, vzpomeňme nedávno třeba na seriál Iveta. Studoval jste předtím život Petra Sepešiho, kterého jste hrál?
„Když mi Maja Hamplová volala s nabídkou na casting a řekla, že je to na roli Petra Sepešiho, neznal jsem jeho životní osud ani jejich duety, i když to jméno jsem už slyšel. Ta doba mě minula, takže jsem si k němu musel najít nějaké informace.“
Každopádně podoba s Petrem byla věrohodná…
„To jsem si uvědomil, když mi volala maminka, že viděla plakát na Ivetu. Myslela, že to je Petr Sepeši, a když jsem jí řekl, že jsem to já, nemohla tomu uvěřit. Pochopil jsem, že když už mě nepoznala ani vlastní máma, že ta podoba tam asi opravdu bude.“ (směje se)
Se zpěvem jste problémy neměl, viďte?
„Jako malý kluk jsem zpíval ve sboru Boni Pueri, chodil jsem na ZUŠ Střezina a na DAMU jsme měli samozřejmě také zpěv, takže k hudbě jsem lehce nějakou náklonnost choval. Když ale pak přišly ty duety, které pro mě nejsou úplně jednoduché, tak jsme měli hodiny zpěvu s Pavlou Fendrichovou, která nás vedla, a musel jsem se to poctivě doučovat. Ale nějak jsem to zazpíval. Snad tedy hudební sluch mám.“ (směje se)
Ptát se, jestli jste chtěl být vždy hercem, by bylo ve vaší rodině asi zbytečné…
„Ne tak docela. Až ve 14 letech jsem u nás v Hradci Králové nastoupil do Divadla Jesličky Josefa Tejkla, abych měl nějaké jiné hobby než jen počítač a skateboard. Ale nešel jsem do dramaťáku s tím, že to budu chtít v budoucnu dělat profesionálně. Byla tam ale tak strašně fajn komunita a zjistil jsem, že mě baví něco předávat lidem, byla to pro mě najednou obrovská seberealizace. To mě naplňovalo. Pak jsem tedy zkusil DAMU a na podruhé mě vzali.“
Nevzdal jste se po prvním neúspěchu?
„Nevzdal. Naopak mě to hodně motivovalo. Já jsem se přihlašoval už ze třeťáku na gymplu, aniž bych měl maturitu. Tehdy mě pustili do druhého kola, což už byl pro mě úspěch. I když mě pak mrzelo, že mě nakonec nevzali, začal jsem na sobě víc makat a za rok už to dopadlo.“
Co na to doma říkali?
„Tátu docela zaskočilo, když jsem si dal přihlášku na DAMU, stejně jako u sestry, která se začala aktivně věnovat herectví. On nás k tomu totiž nijak nevedl. Sice jsme se sestrou hráli v Klicperově divadle, kde byl v angažmá, ale vůbec nečekal, že tomu oba propadneme.“ (směje se)
A co kuchařská vášeň? To jste také po tátovi zdědil?
„Já rád vařím. Nemám takovou techniku a neumím tolik receptů, ale baví mě to. Jsem schopen si na recept koupit suroviny a uvařit podle toho tak, aby byl dobrý. Dělám například trhaný hovězí krk na červeném víně nebo špagety carbonara, které nejsou nijak těžké, ale musí je člověk párkrát zkusit, aby je uměl dobře. Ale u nás v rodině je gastro vlastně tradice. Můj děda z tátovy strany byl sládek, to po něm podědil můj strejda Tomáš, který je sládek Černokosteleckého pivovaru. A taky bych rád zmínil svoji maminku, která taky výborně vaří. Třeba plněné papriky s omáčkou a rýží má vynikající, táta zase umí výborné španělské ptáčky.“
Zmínil jste, že jste jezdil na skateboardu. Co vy a sport? Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 50.
