Klára Jerneková (†58) byla hvězdou Národního divadla, kariéru jí ničil alkohol...
Trpký osud křehké princezny. Letos červenci to bude už 18 let, co za doteď nevyjasněných okolností odešla ze světa Klára Jerneková (†58), představitelka nezapomenutelné princezny Pampelišky. Talentovanou herečku zničily nejen nevydařené vztahy, ale hlavně alkohol. Kvůli němu přicházela i o práci. Pila tajně a o svých problémech nelhala jenom svému okolí, ale hlavně sobě samotné. Smrtící koktejl z prášků a pití se jí stal osudným…
Divadlo měla v krvi. Narodila se 14. ledna 1945 v Praze, její maminkou byla herečka Jiřina Stránská (†86) a tatínek Karel Jernek (†82) byl slavný divadelní režisér, který pracoval třeba i v Německu, ve Vídni či ve slavné La Scale v Miláně. Když jí byl pouhý měsíc, jen o vlásek unikla i s maminkou smrti. Jiřina Stránská se procházela s kočárkem po Žofíně, když za ní prý někdo doběhl a řekl jí, aby se i s dcerkou schovala v budově Národního divadla. Nejdříve váhala, protože bylo nařízeno, aby se v případě nebezpečí utíkali ukrýt do krytu na Karlově náměstí. Jiřina však nakonec poslechla, a tak zachránila život nejen sobě, ale i svojí holčičce. Kryt na Karlově náměstí totiž tehdy dostal přímý zásah, který nikdo z těch, co se uvnitř ukrývali, nepřežil. Národní divadlo jí tedy bylo přímo souzeno. Po vystudování gymnázia Jana Nerudy nastoupila na pražskou DAMU, kterou absolvovala v roce 1966. Ještě v průběhu studií hostovala v divadle E. F. Buriana. V pouhých jednadvaceti letech se stala členkou souboru činohry Národního divadla. Bylo jejím prvním a zároveň posledním angažmá, kde zůstala až do července 2000.
Bouřlivá láska
Když byla Klára malá, táhlo ji to také k tanci. Jenže láska k divadlu a herecký talent u ní přece jen zvítězily. „Už odmalička mi říkali cizí lidé, že budu dělat divadlo. Já jsem však chtěla tančit. Hlavně proto, že to nedělal ani tatínek ani maminka. Lásku k divadlu jsem získala až v Hellichovce – v Nerudově gymnáziu, kde byl dramatický soubor,“ prozradila Jerneková v jednom z rozhovorů. Přestože se její rodiče rozvedli, měla šťastné dětství. Maminka se zamilovala do právníka Jaromíra Kučery a bydleli v krásném bytě na nábřeží. Přesně z jejích oken byl fotografován Pražský hrad pro tehdejší stokorunu. Její otec jezdil po celém světě a vozil jí dárky, o kterých se tehdy jiným dětem ani nezdálo. Když ji přijali na DAMU, oba rodiče se dmuli pýchou. Ani jeden, přestože mohli, se prý o její přijetí však nezasloužil. „Klára by provedla strašnou scénu, kdyby zjistila, že jí někdo umetá cestu. Ona byla naprosto čistá a otevřená, a proto mnohokrát tak snadno zranitelná,“ řekl o ní její kolega Jan Bartoš (88). Právě s ním Jerneková prožila velkou lásku a několik opravdu bouřlivých let. Poznali se v Divadle E. F. Buriana. Její vztah nabral na obrátkách hned od začátku. Bláznivě se do sebe zamilovali, jenže mělo to háček. Herec byl ženatý, a to křehkou herečku ničilo. „S Klárou jsem prožíval dobu jejího obrovského vzepětí. Problém byl v tom, že jsem v té době byl ženatý, což vedlo k všelijakým bouřím, a i když jsem se nakonec rozvedl, už se ty věci nedaly odestát. Klára byla velmi citlivá a jednoho dne mezi námi došlo k nějakému nedorozumění a náš vztah skončil. Já ji pak z pudu sebezáchovy přestal sledovat, nešlo to,“ přiznal Bartoš. Z Kláry se později stala velká hvězda. Získala angažmá v Národním divadle, a kromě toho se objevila i ve filmu. Zahrála si Bohdanku v Sedmero krkavcích, ale nejvíce ji proslavila role Princezny Pampelišky z roku 1967. O pár let později svoje umění předvedla coby Rozálie v Byli jednou dva písaři.
O nevydařených manželstvích čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 5.
