Dan z Karhule - Bylinkářství zdělil po předcích...
V chráněné oblasti na úpatí velkého Blaníku najdete malou rodinnou bio farmu, kterou před lety vybudovali životní partneři Dan Navrátil a Karolína Josková. Na vlastních políčkách pěstují léčivé bylinky v bio kvalitě, které sbírají a zpracovávají tradičním způsobem, podobně jako kdysi naši předci. Nejdříve z nich připravovali směsi a čaje pro sebe a své známé, později založili značku Herba·Roja, která nabízí i bylinné masti a další kosmetické produkty. Dan nám prozradil, co vše je na jejich cestě potkalo…
Dan pochází z Prahy, ale už téměř 15 let je jeho domovem malá obec Karhule nedaleko hory Blaník. Vyrůstal sice v pražském Braníku, ale vyloženě typické městské dítě rozhodně nebyl. „Moji rodiče spoluzaložili a vedli dětský zájmový kroužek jakoby takové experimentální archeologie, který jsem pochopitelně také navštěvoval. Prakticky každý víkend jsme jezdili někam mimo Prahu, pravidelně v létě pak na třítýdenní tábory ve velmi polních podmínkách, takže jsem už odmala trávil hodně času v přírodě. Mimo jiné jsme se učili také různé dovednosti, třeba rozdělávání ohně, pracovat se sekerou nebo poznávat houby a bylinky,“ vzpomíná Dan. Kromě toho byl vždycky hodně kreativní, denně kreslil a tvořil. I proto chtěl jít po základní škole uměleckým směrem. „Rodiče mi to ale rozmluvili, jako lepší variantu pro mě viděli elektrotechnický obor, který máme hodně i v rodině. Školu jsem sice úspěšně dokončil, ale profesně jsem se tím neživil ani minutu. Krátce po maturitě jsem začal pracovat jako grafik v reklamní agentuře a v téhle oblasti jsem se pohyboval několik dalších let.“ V jednom kreativním studiu se také poznal se svoji partnerkou Karolínou Joskovou, se kterou časem založili rodinu a rozhodli se přestěhovat mimo hlavní město, více do přírody. „Víceméně nám bylo jedno, kde to bude, jen jsme chtěli, aby to bylo v rozumné dojezdové vzdálenosti do Prahy. Oba jsme tehdy byli na volné noze, já jsem se věnoval grafice, Karolína produkci a reklamě, a mohli jsme pracovat na dálku, “ říká Dan. Svůj vysněný dům nakonec našli v malé vesničce Karhule nedaleko bájné hory Blaník, začali s jeho rekonstrukcí a těšili se, co jim jejich nová etapa přinese.
Životní zvraty
Ovšem ne vše šlo podle plánů. Americká hypoteční krize v roce 2007 se promítla i do jejich profesí, kde se začalo šetřit ve velkém, čímž přišli o hlavní zdroj příjmů. Do toho všeho se navíc u Dana začaly projevovat zdravotní potíže, které nejdříve přičítal stresu, nicméně později se ukázalo, že jde o rakovinu lymfatického systému. „Řešil jsem tehdy, jestli vůbec budu žít, nebo ne. Lékaři mi sice dávali velké šance na vyléčení, ale bylo to samozřejmě velice náročné období. Jezdil jsem na chemoterapie, do toho jsem se snažil nějak vypomáhat při rekonstrukci a alespoň občas sehnat nějakou zakázku,“ vzpomíná. Kromě konvenční chemoterapie se rozhodl pro podpůrnou léčbu čínské medicíny, což se ukázalo jako dobrý krok. „Šlo o metodu, která zmírňuje negativní dopady chemoterapie. Díky tomu jsem se cítil relativně dobře, měl jsem pořád chuť k jídlu a nezvracel jsem, i doktoři se divili. Chyba byla, že jsem tuhle alternativní léčbu ukončil zároveň s chemoterapiemi. Dneska vím, že jsem měl pokračovat ještě nějakou dobu.“ Rakovinu sice nakonec porazil, ale záhy se u něj projevil únavový syndrom a velice snížená imunita. Byl unavený i po dvacetihodinovém spánku a každá běžná infekce ho skolila na několik dní. A když už mu neměla moderní medicína co nabídnout, vsadil na alternativní léčbu a přístupy. Mimo jiné se začal zajímat o bylinky, o kterých se už po velice krátké době přesvědčil, že fungují. „To nás vlastně nasměrovalo k tomu, co dnes s Karolínou děláme. Nejdřív jsme sbírali bylinky nadivoko, později jsme si začali pěstovat vlastní, ze kterých jsme míchali naše první bylinkové čaje. A to už byl vlastně jen krůček k výrobě bylinných mastí a kosmetiky,“ popisuje Dan, který poté až zpětně zjistil, že se bylinkářství věnovali už jeho předci v 18. století. „Jmenovali se Rojové, do Čech přišli z Itálie a usadili se v Orlických horách, kde založili obchod s kořením a bylinkami. Úplně náhodou jsem se to dozvěděl od své babičky, když jsme rozjížděli podnikání. Dokonce měla ještě doma originální pečetidla z firmy našich předků, jejichž kopie nám ráda věnovala. S jejím svolením také používáme na našich výrobcích právě rodové jméno Roja, což vlastně tak přirozeně vyplynulo. Jak se říká, kruh se uzavřel…“
Staré receptury - Více čtěte v tištěném APŽ číslo 47.
