Zpěvačka Radana Labajová (41) si preventivně nechala odstranit prsa i ženské orgány!
Radanu Labajovou známe především jako zpěvačku z dívčí skupiny Holki. Kromě zpěvu se s ní v poslední době můžeme setkat i ve zcela jiné rovině. Začala se aktivně angažovat v prevenci rakoviny prsu a vaječníků. V její rodině se s rakovinou potýkala sestra, maminka, babička i táta. Radana se této zákeřné nemoci vyhnula, jen proto, že se včas začala zajímat o možná preventivní opatření. Zjistila, že v její rodině se vyskytuje genetická mutace BRCA2, která významně zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků u žen a nádoru střev, kůže a prostaty u mužů. Proto se v loňském roce rozhodla pro radikální krok…
Málokdo dnes ví, že se Radana dostala ke zpěvu v dívčí skupině náhodou. „Bylo to na konci prvního ročníku konzervatoře, šla jsem se zeptat svojí kamarádky Nikoly Šobichové, která pocházela jako já ze Studénky, kdy vyrazíme domů. Ona mě usadila do učebny, ať počkám, že má nějaký konkurz. Tak jsem čekala, poslouchala, jak ostatní holky zpívají, až řekli i mě, ať zazpívám. Já zazpívala a ocitla se i s Nikolou v dívčí skupině Holki,“ vzpomíná zpěvačka na své začátky. Holki společně zpívaly více než 5 let. Dalšími členkami byly Kateřina Brzobohatá a Klára Kolomazníková. Po rozpadu skupiny se každá z dívek vydala na sólovou dráhu a pořídily si rodiny. „Dohromady máme s holkama ze skupiny 6 dětí, já mám syna Teodora Maxmiliána, Nikola má dceru a syna a Katka dvě holky a chlapečka,“ upřesňuje Radana. Po dalších pěti letech se Holki opět dali dohromady a jako nyní tříčlenná dívčí skupina, již bez Kláry Kolomazníkové, stále vystupují. Stejně jako další zpěváky a herce, i je zasáhla pandemie Covid-19. „Protože jsem nechtěla stále řešit, zda budeme nebo nebudeme moci koncertovat, našla jsem si ke zpívání ještě i civilní zaměstnání. Pracuji v jedné komerční televizi v kreativním oddělení a jsem spokojená,“ doplňuje mladá žena, která se mimo jiné musela v poslední době vyrovnat i se smrtí obou rodičů, a to velmi krátce po sobě. Příčinou byla rakovina.
Nemoc v rodině
Nejprve se s rakovinou prsu potýkala Radanina babička, krátce na to, před více než třemi lety, onemocněla rakovinou i její maminka. „Tehdy mě poprvé napadlo, že by nemuselo jít o náhodu a že dědičnost by mohla hrát svou roli,“ vzpomíná Radana a dodává: „Máma podstoupila operaci, chemoterapii i ozařování. Nejdřív se zdálo, že léčba byla úspěšná, pak ale začátkem roku 2019 lékaři zjistili, že rakovina se rozšířila snad do všech kostí. Krátce na to máma zemřela. Zpívala jsem jí v posledních minutách jednu z našich písniček, bylo to pro mě hodně emocionálně vyčerpávající…“ Když jí umírala maminka, začala se už Radana aktivně zajímat o to, zda je možné nějakým způsobem zjistit genetickou zátěž v rodině, pokud jde o rakovinu. „Nebylo to zrovna jednoduché, ale po dlouhých peripetiích a také díky gynekoložce mé tety, máminy sestry, která jí o možnosti testování na genetickou mutaci BRCA řekla, se nám nakonec podařilo zařídit, že mě, moji sestru i tetu otestovali na přítomnost této mutace,“ říká Radana, která na výsledek testu čekala téměř pět měsíců. Mezitím její sestra, také onemocněla rakovinou prsu a následně u ní testy potvrdily genetickou mutaci BRCA2. Stejný verdikt se později dozvěděla Radana i jejich teta. Aby toho nebylo málo, osud nepříznivě zasáhl i v případě tatínka. „V prosinci 2019 jsme se dozvěděli, že i táta mám rakovinu, navíc v posledním stádiu. Nešlo už dělat vůbec nic, jen se připravit na nevyhnutelné,“ dodává se smutkem. Už tehdy se Radana rozhodla, že udělá maximum pro to, aby se rakovině vyhnula.
Náročné operace
Pro preventivní odstranění ženských orgánů a prsů se rozhodla téměř hned a bez váhání. „Zkrátka jsem si řekla, že chci hlavně žít, být tu pro svou rodinu, a hlavně pro svého syna. To bylo pro mě v danou chvíli nejdůležitější. Navíc jsem měla před očima, jak náročná je onkologická léčba, kterou prochází moje sestra…,“ vysvětluje své pohnutky. Začátkem loňského roku absolvovala Radana odstranění dělohy, vaječníků a vejcovodů, tzv. adnexektomii. Byla to poměrně náročná operace, ale mladá žena se z ní zotavila velmi dobře, a už po zhruba třech týdnech mohla normálně fungovat s mírným omezením fyzické zátěže. „Po pravdě řečeno, každá operace je náporem na psychiku, ale věděla jsem, proč chci zákroky podstoupit. Psychicky náročnější pro mě bylo odstranění ženských orgánů, které jsem absolvovala jako první. Bála jsem se změn nálad, řídnutí kostí nebo změn v sexuálním životě, taky mě napadlo, že už nikdy nebudu mít další dítě. Bylo toho hodně, co mi běželo hlavou,“ vypráví. Po osmi měsících následoval druhý preventivní zákrok, a to mastektomie – odstranění prsů. „U mě šlo o mastektomii s okamžitou rekonstrukcí. Jinými slovy odstranění všech prsních žláz a jejich následné nahrazení implantáty. Vše proběhlo dobře a já se zotavila zhruba po čtyřech týdnech. Tahle operace byla pro mě méně náročná po psychické stránce,“ upřesňuje zpěvačka, ale také máma, která musela svému synovi vysvětlit, proč se nechává operovat, když není nemocná. „Teodor to vzal dobře, nevím, zda si ve svých 11 letech vše pospojoval přesně, ale věděl, že jeho babička umřela na rakovinu a jeho teta se s ní teď léčí a já bych mohla onemocnět, kdybych na operace nešla,“ doplňuje Radana Labajová, která měla ve svém počínání stoprocentní podporu partnera, rodiny i přátel
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 35.
