Hana Píšová (40) porodila ve 24. týdnu těhotenství dvojčata. Dnes pomáhá rodinám s podobným osudem: "Děti nevážily ani kilo! Teď jsou to zdraví předškoláci!"
6 fotografií
Osudová hranice – 24. týden těhotenství a 500 gramů – rozhoduje o tom, zda má smysl předčasně narozené miminko zachránit. Nikdo totiž neví, jaké následky si ponese, jak velký jeho stupeň postižení bude. Pár dní tak může rozhodnout o životě i smrti. Když se takto předčasně narodila dvojčata paní Haně Píšové (40) z Prahy, lékaři se tvářili skepticky. Neměla si k dětem raději dělat citové vazby… Zázraky se ale dějí. Dvojčatům Emmě a Matyášovi je dnes pět roků a jsou zcela v pořádku. Hana založila nadační fond a pomáhá rodinám předčasně narozených dětí.
Byla úspěšná a pracovně vytížená. Jedenáct let pracovala na vrcholové pozici v marketingu, ale když jí začaly tikat biologické hodiny, miminko nepřicházelo. Pět let nemohla otěhotnět, pak se rozhodla pro umělé oplodnění. Povedlo se a záhy uslyšela šťastnou novinu – čekala dvojčata. „Všechno probíhalo bez komplikací až do 22. týdne. Tehdy jsem si šla pro razítko, abych mohla odletět na dovolenou. Doktor mi řekl, že už nikam nepoletím a doporučil klid na lůžku. Zkracovalo se mi děložní hrdlo, ale jinak se nic dramatického nedělo,“ vzpomíná paní Hana. Lékaře poslechla a nikam neodletěla. Po týdnu ji ale raději hospitalizovali. „Pár dní jsem ležela v nemocnici, pak mi řekli, že mě pustí domů, že mi nic není. Do tří dnů jsem ale porodila,“ vypráví. Porod se rozběhl náhle a běžel přirozenou cestou. Kontrakce přišly nečekaně. Na císařský řez už nebyl čas. „První přišla na svět Emmička, ale porod Matýska se zkomplikoval. Krvácel do mozku a vypadalo to špatně,“ vzpomíná na osudový okamžik Hana. Dvojčátka se měla narodit v říjnu, na svět ale přišla v červnu, o 3,5 měsíce dříve. Emma vážila 680 gramů, Matyáš 700 gramů, obě děti měřily 35 cm. Co bylo příčinou předčasného porodu, to dodnes nikdo neví. Je ale možné, že roli sehrála infekce v těle…
„Bylo to hrozné, v tu chvíli se mi zhroutil svět. Měsíc jsem nebyla schopna děti navštívit. Skončila jsem na antidepresivech,“ vzpomíná Hana, která tehdy přestala fungovat. Chtěla jen ležet, dívat se do zdi a o vše ztratila zájem… Nevěděla totiž, co s dětmi bude a zda vůbec přežijí. Lékaři tehdy nemohli tušit, jak silné bojovníky tu mají a že vše nakonec přečkají bez problémů. A tak Hanu raději upozornili, aby si žádné citové vazby na děti nedělala… „První zprávy byly špatné, naděje byla velmi malá. Moje rodina pracuje s postiženými dětmi, takže já jsem věděla až moc. A to rozhodně nebylo dobré, někdy je lepší nevědět,“ říká Hana.
Manžel se zhroutil…
Ne vždycky v případě, že se děti narodí takto brzy, vše dobře dopadne. Existuje totiž řada různých postižení, která předčasně narozeným dětem hrozí. Častá bývá například trvalá porucha zraku. „Naše děti byly hrozně anemické, dostaly 11 transfuzí. Řekli nám, že každou transfuzí se zvyšuje riziko poškození zraku. U Matýska určili stupeň retinopatie 2 z 5, pětka už ale znamená oslepnutí. Úplně mě to tehdy položilo,“ vzpomíná. Situace poznamenala celou rodinu. Tři měsíce na to se zhroutil i Hanin manžel. „Pracoval naplno, držel mě nad vodou, nemohl to zvládnout. Skončil na psychiatrii a všem nám to změnilo život. Nechal svou práci vrcholového manažera a začal studovat psychologii. Nyní chce pomáhat lidem, kteří si prošli podobnými problémy a syndromem vyhoření,“ říká Hana.
Navázat vztah nebylo snadné
Děti strávily 103 dnů v inkubátoru, se sondičkami v žaludku. I když to zpočátku nevypadalo, přečkaly všechny infekce a dobře se vyvíjely. Krvácení do mozku se u Matyáše vstřebalo, nepotvrdila se ani oční vada. Ještě při pobytu v inkubátoru prodělal operaci tříselné kýly, ale vše zvládl bez problémů. Navázat si k dětem mateřský vztah ale pro paní Hanu nebylo jednoduché. „K dětem nemáte moc velký fyzický přístup, můžete dát jen ruku do inkubátoru. Až to dovolí zdravotní stav, půjčí vám je na takzvané klokánkování. Se všemi hadičkami vám je položí na holou hruď. Je prokázáno, že děti na to velmi dobře reagují. U Emmy se třeba velmi zlepšila dechová stránka, když jsem s klokánkováním začala,“ popisuje Hana.
Na cvičení nedá dopustit
Po dlouhých měsících v nemocnici děti pustili domů s váhou 2,2 kg. Bylo to deset dní před plánovaným termínem porodu. „Měla jsem strašný strach si je odvézt, nevěděla jsem, co s nimi budu dělat. Šly už bez kyslíku, to bylo velké štěstí. Některé děti propustí i s hadičkami,“ vzpomíná Hana. Péče o dvojčátka byla velmi náročná. Z inkubátoru měly děti totiž daný režim, kdy je sondovali a přebalovali přesně po třech hodinách. Děti se tak budily i v noci, s železnou pravidelností. „Skoro vůbec jsem nespala, bylo to strašné. Všichni jsme byli vyčerpaní, a do toho jsme měli cvičit Vojtovu metodu,“ popisuje Hana. I přesto, že cvičení bylo pro ni i pro děti nesmírně náročné a neobešlo se bez pláče, cvičila s dětmi Hana 4x denně téměř dva roky. A možná i proto děti nemají žádné následky. „Tady bych apelovala na všechny, aby cvičení nezanedbávali. Je totiž nesmírně důležité. To, co se nenacvičí do jednoho roku, se jen velmi těžce dohání,“ dodává. Je sice pro maminky vyčerpávající, ale výsledky se dostaví, i když jde o běh na dlouhou trať. Lékaři jsou u předčasně narozených dětí až ve dvou letech schopni určit, jak na tom zdravotně budou dále. Rodiče tak čekají dva roky nejistoty…
3x o Nadačním fondu
- Nadační fond pro předčasně narozené děti a jejich rodiny byl založen v roce 2003 Hanou Píšovou a Markétou Stránskou a je prvním svého druhu u nás.
- Jeho cílem je pomáhat rodinám předčasně narozených dětí, které se ocitly v tíživé finanční a psychické situaci.
- Pomáhá vždy konkrétní rodině a jejich konkrétní potřebě spojené s předčasně narozeným dítětem. O pomoci rozhoduje správní rada nadačního fondu. Veškeré informace o pomoci i možnosti přístavku najdete na stránkách www.predcasnenarozenedeti.cz. Nadační fond můžete podpořit také prostřednictvím projektu veřejného sponzoringu Todokazeme.cz.
Celý příběh najdete v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.
Jana Sadílková (34) je nadšenou brněnskou dobrovolnicí, nezištně a ve svém…
Celý článek6 fotografií
