Zelenější domácnost? Vyhněte se těmto chemikáliím!
Prací, mycí a odmašťovací prostředky se odborně označují jako detergenty. Historicky nejstarším prostředkem k očistě těla, prádla a zároveň i příbytku bylo mýdlo. Jeho hlavní složkou byly živočišné nebo rostlinné tuky, ne vždy však mělo podobu kostky, tak jak ho známe dnes. Díky průmyslovým objevům v 19. století se začala výroba mýdla významně vzmáhat a postupně se rozdělovat podle možnosti využití, ať pro osobní hygienu, praní či úklid. Velký rozvoj chemického průmyslu v 60. letech 20. století pak umožnil nahradit přírodní složky v čisticích produktech syntetickými látkami, které sice byly dostupnější a účinnější, nicméně o mnohých z nich se dnes již ví, že jsou hrozbou pro životní prostředí. Vyjmenovat nebezpečné chemikálie, které se objevují v běžně dostupné drogerii, by bylo na několik kapitol, níže najdete ty, před kterými je třeba mít se opravdu na pozoru.
· Formaldehyd – jde o konzervační látku, která je schopna zahubit široké spektrum mikrobů a chrání výrobek před bakteriemi, kvasinkami a plísněmi. Napouštějí se jím nové věci (oblečení, knihy, nábytek obuv, koberce apod.), používá se i do lepidel a laků či vosků na podlahu. Nalézá se také v kosmetice, kde se však »schovává« za chemické látky, které ho uvolňují, např. DMDM hydantoin, diazolidinyl urea nebo hydroxymethylglycinate. Je silně toxický pro dýchací soustavu, bývá spojován se vznikem alergií a astmatu, dráždí oči a způsobuje kožní reakce. Podílí se také na vzniku vývojových vad, má negativní vliv na reprodukční soustavu, je silně karcinogenní. K dalším konzervantům, které ohrožují jak člověka, tak přírodu, patří parabeny, bronopol, methylisothiazolinone, methylchloroisothiazolinone a benzisothiazolinone.
· Fosfáty – tyto látky, které se používají ke změkčení vody, sice nejsou přímo nebezpečné pro člověka, zato jsou silně ekotoxické – jejich přítomnost ve vodních cestách narušuje rovnováhu vodních forem života. Většina čistíren odpadních vod z domácností je neumí plně rozložit, takže se následně vrací do přírodních vodních cest. Jejich použití bylo výrazně redukováno nařízením EU.
· Chlór – díky svým antibakteriálním a antivirotickým účinkům se často používá v produktech do myčky, bělidlech, protiplísňových přípravcích a čističích toalet. Je však prokazatelně toxický pro člověka i životní prostředí. Může způsobovat dýchací potíže, dráždit oči a kůži, způsobovat poškození tkání a buněčných struktur, jeho výpary můžou vyvolat popáleniny plic a sliznic. Při kontaktu s amoniakem vytváří toxické, zdraví škodlivé, plyny.
· Optické zjasňovače – jde o látky, nejčastěji v pracích přípravcích, které absorbují UV záření a vyzařují modré světlo, což vyvolává dojem čistšího prádla. Ve skutečnosti ho však nevybělí, jde jen o optický klam. Existuje jich více než 400 druhů, patří k nim například deriváty stilbenu, deriváty 1,2-ethylenu nebo deriváty 1,3-difenyl-2-pyraolinu, a na etiketách bývají často označeny jen jako Fluorescent Brightener. Pro člověka jsou toxické, můžou dráždit kůži a způsobovat kožní alergie a podílet se na vývojových a reprodukčních vadách. V přírodě jsou špatně rozložitelné a představují ohrožení vodních živočichů.
· Syntetická parfemace – může se jednat o koktejl více než stovek až tisíců různých látek, které jsou většinou vyprodukovány petrochemickým průmyslem. Nicméně vzhledem k tomu, že výrobce nemusí složení vůně uvádět, je její původ vždy tak trochu záhadou. Proto jsou laboratorně vyrobené vonné látky považovány za jednu z nejškodlivějších složek drogerie i kosmetiky vůbec, a je ideální se jim co nejvíce vyhýbat.
· Tenzidy – patří sem velké množství látek, jejichž úkolem je pomáhat rozpouštět a odstraňovat nečistoty, některé navíc fungují také jako emulgátory a pěnidla. Najdete je v čisticích prostředcích, ale i ve spoustě kosmetických produktů, např. v šamponech, kondicionérech, mýdlech či pastách na zuby. Na výrobcích bývají někdy označeny jako aniontové povrchově aktivní látky, kationtové povrchově aktivní látky, amfoterní povrchově aktivní látky a neiontové povrchově aktivní látky. Tenzidy používané v eko produktech jsou poměrně bezpečné, avšak tenzidy ve většině konvenční drogerii nikoli. Často se vyrábí z petrochemických surovin, jako jsou ropa či dehet, a mají negativní vliv jak na lidské zdraví (můžou způsobovat dráždění kůže až alergie, některé jsou i karcinogenní), tak na životní prostředí. Konkrétně jsou to například alkylbenzensulfonany, diethanolamin, SLS (laurysulfát sodný) či SLES (laurethsulfát sodný).
· Toluen – jedná se o rozpouštědlo, nejčastěji se přidává do přípravků k odmašťování a čištění strojů, ale v určité formě ho najdete i v lacích na nehty a barvách na vlasy. Je silně toxický, dráždí kůži, oči a horní cesty dýchací, působí narkoticky, vyvolává bolesti hlavy a žaludeční nevolnost. Opakovaná expozice způsobuje poruchy nervové soustavy, ztráty paměti, trvalé bolesti a poškození mozečku. Škodlivě působí na vodu a půdu a již v malé koncentraci negativně ovlivňuje samočisticí schopnost vodních toků.
Více o tom, jak na zelenější domácnost najdete v tštěném Aha! pro ženy číslo 16.