Orlické vraždy: Uplynulo 30 let od vytahování sudů!
13 fotografií
Děsivé svědectví o mordech pětice sériových vrahů vydala orlická přehrada před 30 lety 14. července 1995, kdy dva sudy s ostatky a tělo zabalené v pletivu objevili potápěči. Na orlické vraždy zavzpomínal v pořadu Blesku Epicentrum bývalý kriminalista Jan Štoček.
Chladnokrevní zločinci, mezi nimiž byla i žena, zavraždili v letech 1991 až 1993 celkem pět lidí, ve dvou případech příbuzné pachatelů. Mrtvoly v kovových sudech pak házeli ze Žďákovského mostu do orlické přehrady. Gang hnala touha po penězích a majetku. Jak na případ, který se zapsal do historie české kriminalistiky, vzpomíná jeden z vyšetřovatelů?
ČLENOVÉ GANGU A TRESTY
- Ludvík Černý byl vykonavatelem vražd, odpykává si doživotní trest.
- Karel Kopáč byl odsouzen k 21 letům vězení. 15. dubna 2004 se v kuřimské věznici oběsil na šňůrce od pyžama.
- Vladimír Kuna dostal 25 let.
- Petr Chodounský byl odsouzen na 14 let za podvody.
- Ireně Meierové, sestře Kopáče a manželce jedné z obětí, soud vyměřil 12 let.
Bývalý kriminalista Štoček o Orlických vraždách: Kdo nás přivedl na Orlickou přehradu? Jména nikdy neprozradím
Kriminalista Jan Štoček
Co vás první napadne, když se řekne orlické vraždy?
„Vždycky ten most. A samozřejmě ty vraždy. Ale já mám vztah k tomu místu, takže když někde zaslechnu nebo si přečtu ‚orlické vraždy‘, první, co mám před očima, je ta konstrukce.“
Vzpomenete si na den, kdy jste se o případu poprvé dozvěděl?
„Byl to myslím začátek roku 1994, zastavil jsem se na poradě a tam dva pro mě neznámí kolegové z Ústí nad Labem a Liberce začali povídat, že v Praze nějaká skupina vraždí lidi, dávají je do sudů a házejí do nějaké přehrady.“
Čtyři muži, jedna žena, skupina zločinců, kteří zavraždili pět lidí. Jádro tvořili Karel Kopáč, Ludvík Černý a Vladimír Kuna. Kdo byli vlastně orličtí vrazi?
„Kopáč byl klasický vyhazovač. Diskotéky, bordely, kdo si řekl, tomu stál ve dveřích. Kuna, ten se motal kolem skořápkářů, dělal náhončího. A Černý? Když začal mít tušení, že se o něj policie zajímá, najednou měl úctyhodné zaměstnání a jako řidič chodil pravidelně do práce. Maierová byla servírka.“
Teď je to vlastně 30 let od chvíle, kdy jste vytáhli z orlické přehrady první ostatky. Šli jste tenkrát najisto?
„Ano, ale zase jsme nevěděli, kde to házeli, Orlík je asi 60 km dlouhý. Že je to tam, někdo to řekl, jak už to bývá. Já ho dodnes nevyzradím. On mimo jiné celou kauzu nepřežil, zabila ho manželka. Měl blízko k orlickým vrahům, vzešel z podsvětí. Byl to člověk, jehož otec byl plukovník v řadách policie.“
Pojďme tedy zpátky na orlickou přehradu, vylovili jste sud, nebo pletivo? Co bylo první?
„První byl sud s louhem. Pak druhý bez louhu, pletivo s mrtvolou a ještě jsme tam našli kousky lidské tkáně.“
Co vám proletělo hlavou, když jste ten první otevřeli?
„Nebyl to hezký pohled. Tam pak už uvažujete víc dopředu. Ano, je tady torzo člověka, ale pak už přemýšlíte, jak a co dál. To jsou kroky, které vám jedou hlavou. My jsme věděli, že tam budou lidské ostatky. Nevěděli jsme přesně, jestli v tom není třeba i zvíře. Bylo tam na pontonu nějakých 25 lidí a každý vykládal nějaká moudra s tím, že to určitě bude divoký prase...“
Vy jste dokončil v těchto dnech knihu právě o této kauze. Odkryje něco, co dosud světlo světa nespatřilo?
„Myslím, že dost, třeba jak to vůbec bylo. Proč to někdo z podsvětí vynesl. Trochu tam bude, i kdo to byl. Ale u jednoho i u druhého dávám jiná jména. Nechci těm lidem dělat problémy.“
13 fotografií
