Tajemství Jiřího Zmožka (80): Odhalení dcery Markéty
Je dcerou hudebního skladatele a zpěváka Jiřího Zmožka (80), sama ale hudební geny nepodědila. Po čtyřicítce se však Markéta Zahradníková (52) našla na spisovatelské dráze a nyní dopsala už čtvrtou knihu. Tentokrát není o nikom jiném než o slavném tatínkovi.
Markéto, jak se dnes tatínkovi daří?
„Momentálně dře, od rána do večera cvičí své písně. Teď, na 6. února, chystá svůj první sólový koncert v Lucerně. V 81 letech! Celý ho potáhne sám, bez hostů, protože ti jeho hlavní, Karel Gott či Hanka Zagorová, už tady nejsou. Vybral si své největší hity a věci, které mají hloubku, co se týká textu. Sám bude hrát na klavír a ještě si vezme harmoniku. Už si ji i sehnal.“
On ji neměl?
„Ne, protože harmoniku, se kterou objížděl všechny svatby, demonstrativně spálil. A opekl si na ní buřty! Bylo to v roce 1994, kdy se svým vydavatelstvím zkrachoval. Teď si ale vzpomněl, že by si chtěl v Lucerně na harmoniku zahrát. Po třiceti letech! Takže na ni pilně cvičí. Takový byl vždycky. Něco si usmyslí a jde za tím, je důsledný a soustředěný, nic ho nezastaví.“
Felix Slováček o Karlu Svobodovi: Vždycky jsme se těšili, až přinese novo pecku
Pořád hudbou žije?
„Doktoři ho už asi dvacet let přemlouvají, že strumu, kterou má na krku, musí odoperovat. S tím, že je riziko, že by řízli do hlasivky. To nepřipadá v úvahu, říkal táta, to bych nemohl zpívat, co bych tady na této planetě dělal! Doktor mu odpověděl: Tak počkáme a odoperujeme vám to, až skončíte pěveckou kariéru. A tatínek mu na to odpověděl: Tak to mě budete operovat v hrobě!“
Kdy vás napadlo, že o tatínkovi napíšete knihu?
„Začala jsem už v roce 2021, ale vůbec to nešlo. Táta byl tehdy v takové zaseknuté fázi, nechtěl mluvit o spoustě věcí a o dalších tvrdil, že si je nepamatuje. Byla jsem z toho docela nešťastná, šlo to hodně ztuha. Do toho onemocněla a zemřela maminka a já ztratila koncentraci. Bylo to takové blbé období, navíc přišel covid. Takže jsme to odložili.“
Co se změnilo, že jste ji nyní dopsala?
„Loni v létě otec onemocněl a nevypadalo to dobře. Nemohl dýchat, skončili jsme v nemocnici, zažil krizový moment. Ale potom, když se z toho dostal a chytil už několikátý dech, řekl: Já tu knihu chci. Byla to zároveň součást terapie. Začali jsme spolu trávit spoustu času a to už šlo rychle. Knihu jsem dopsala za tři měsíce.“
Jak ta setkání probíhala?
„Byla bezvadná. Trochu jsem se toho bála, ale byla to skvělá spolupráce. Jsem šťastná, když s ním můžu být, miluju, když vzpomíná. Táta, jak je takový systematický a zkoncentrovaný, mi dělal i jazykové korektury. Přes noc! Večer jsem mu text poslala a ráno jsem ho měla opravený zpět.“
Koncert k 80. narozeninám: Neckář šokoval, v jaké je formě!
To umí téměř v jednaosmdesáti tak dobře na počítači?
„No jasně! Je v těchto věcech velice kompetentní. V noci odepisuje lidem na maily, teď je i na Facebooku a píše lidem, co má kdo sdílet a sledovat. Bezvadně mu to myslí. Když měl nějaké připomínky, tak byly vždycky k věci, nedostávali jsme se do nějakých tvůrčích konfliktů.“
Byla to výhoda, či nevýhoda psát o člověku, kterého tak dobře znáte?
„Určitě výhoda. Věděla jsem, na co se ho chci ptát, proto to šlo rychle. Když toho člověka neznáte, musíte se k němu teprve »prokutat«. Proto jsem na předchozích knihách, které jsem psala s farářem Zbigniewem Czendlikem a kuchařem Pavlem Sapíkem, pracovala minimálně rok.“
Odpovídal táta na všechno?
„Ano, ale s některými pasážemi jsme se museli vypořádat, třeba proto, že jsem to slíbila mamince.“
Například?
„Je to pro mě složitá věc. Rodiče se kdysi rozvedli… Šlo o pasáž, kdy vzpomínáme na jeho divoká barová léta. Slíbil jí, že nebude hrát v kapele, dala si to jako podmínku – vezmou se, jen když toho nechá. Do roka a do dne bylo po slibech.“
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (21. 1. 2024)
Krach a víra v Boha
Záhy po revoluci se Jiří Zmožek vrhl na podnikání, vozil umělce do zahraničí, doprovázel Jiřinu Bohdalovou do Ameriky a Kanady. Založil vydavatelství Carmen, které vydalo tituly jako Na moravské svatbě či Na české svatbě, které se prodávaly ve statisícových nákladech. Když firma zkrachovala, Jiří si sáhl na dno. Skončil v nemocnici, měl velké zdravotní problémy. Z krize ho dostala víra v Boha, ke kterému se obrátil, stálo ho to i manželství, protože žena ho nechtěla následovat. Stáhl se do soukromí, realizoval se hlavně na východním Slovensku a začal psát duchovní písně.