Margita po smrti Zagorové přiznal: Haničku nemohl vidět ani slyšet | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 27. února 2024

Svátek slaví Alexandr, zítra Lumír

Margita po smrti Zagorové přiznal: Hanku nemohl ani slyšet

Margita: Když jsem ji uviděl v televizi, přepínal jsem nebo ji úplně vypínal.
Margita: Když jsem ji uviděl v televizi, přepínal jsem nebo ji úplně vypínal. (Archiv Blesku)

Říká se, že čas rány zahojí. U Štefana Margity (67) to platí na celé čáře. Až teď, když bez Hanky Zagorové (†75) stráví druhé Vánoce, je schopen pustit si její písničky a nemít slzy v očích. Je to i díky práci, stále je v jednom kole. Vydal cédéčko lidových písní a má za sebou světovou premiéru opery Don Buoso v Národním divadle, kterou mu napsali na míru.

Jak to probíhá, když přímo pro vás někdo napíše operu?

„Zavolali mi z Národního divadla, že pro mě mají hotovou operu na míru a zrovna mě zastihli v Římě. Řekl jsem, že ji chci nejdřív slyšet. Když mi ji skladatel Honza Kučera poslal, byl jsem v šoku. Napsal ji tak krásně, že jsem mu okamžitě volal zpět: „Ano, chci to dělat!“ A když jsem se dozvěděl, že ji bude režírovat David Radok, tak jsem to chtěl o to víc.“

Jaká s ním byla spolupráce?

Těžká, ale přenádherná. První, co mi řekl je, že se musím podívat na Kmotra. „Musíš hrát Marlona Branda!“ Já si to představil a říkám: „No to ti nezahraju. Marlon Brando byl jediný a nikdo ho nepřekoná. Kdybych ho uměl zahrát, tak jsem dneska v Hollywoodu! Ale protože mi to tak nejde, tak tam nejsem.“ (směje se)

Na jevišti velkou část opery jíte. U toho se dá zpívat?

„Na začátku se mě režisér ptal, jestli toho budu schopen. A já řekl: Od toho jsou zkoušky, musíme to zkusit. Díky tomu jsem se měl výborně. V deset hodin jsme začínali zkoušku, já jsem doma nesnídal, protože jsem věděl, že budu mít na snídani prosciutto s melounem a kolem poledne už budou špagety.“

Čím vám je ochucovali?

„Vždycky předtím, než začala zkouška, mi je vařili čerstvé. Dali mi na ně olivový olej a prosciutto. A to jsem měl devět týdnů, denně, pořád dokola.“

Koncert Štefan Margita a hosté v 02 aréně

Video se připravuje ...

Je to poprvé, co jste na jevišti jedl?

„Úplně poprvé! Ani v cizině jsem to nezažil. David Radok dokonce chtěl, abych zpíval s plnou pusou, tak jsem se o to pokusil. Ale to moc komfortní není. Může se stát cokoliv, může vám zaskočit. Zatím se to nestalo, snažím se dávat pozor.“

Kvůli představení vám dělali i odlitek tváře, jak to probíhalo?

„To jsem taky zažil úplně poprvé. Není to moc příjemné, protože ho dělají ze sádry. Nejdřív vás namažou velkým množstvím vazelíny a pak vám na hlavu dávají sádru, která začne za chvíli šíleně hřát. Nechají vám volné jen nosní dírky a to je všechno. Musíte to tak vydržet půl hodiny.“

To je asi hodně nepříjemné.

„To víte, že je! Cítíte, jak na vás tvrdne sádra, jak máte šíleně těžkou hlavu… Byl jsem rád, když to ze mě pak sundali. Ale odlitek byl potřeba, díky tomu nemusím ve druhém jednání, kdy jsem jako po smrti na jevišti být, přitom moje „tvář“ leží v posteli.“

ŠTEFÍČKU, JSI SI JISTÝ?

Před pár dny jste také vydal nové cédéčko. Jak došlo k tomu, že operní pěvec zpívá lidovky?

„Nebýt vzpomínkového koncertu na Karla Gotta, kde jsem zazpíval Išel Macek do Malacek, tak by k tomu nikdy nedošlo. Jel jsem na jednání do Supraphonu, kde jsme se měli domluvit, že vydám druhou vánoční desku. A oni se mě zeptali: A nechceš nahrát lidovky?“

Jak jste reagoval?

„Nejdřív přišel šok, pak jsem řekl: Proč ne! Potom jsem přijel domů, to ještě žila moje zlatá Hanka, a pověděl jsem jí o tom. A ona tím svým krásným něžným tónem řekla: Štefíčku, ale ty jsi nikdy neměl rád lidovky, jsi si jistý? Odpověděl jsem: Ano, pokud si vyberu písničky, které se mi budou líbit.“

Vy jste neměl nikdy rád lidovky?

„Ne! Vůbec jsem je neposlouchal. Když jsem se rozhodl, že cédéčko natočím, věnoval jsem se jim několik týdnů a do některých jsem se zamiloval. Na YouTube jsem objevil koncert, kde lidovky úžasně zpíval Karel Gott, a tam jsem nějaké povybíral. Co mě těší je, že devadesát procent lidí, kteří už desku mají, mi říká: Já si s tebou doma ty písničky zpívám, i když vůbec zpívat neumím! A to je pro mě nejhezčí dar.“

Ani doma, na Slovensku, lidovky nezněly?

„My jsme je neposlouchali. Bydleli jsme v Košicích, blízko Maďarska, to pro nás byl za totáče naprostý Západ. Tam se dostala spousta zahraničních zpěváků a skupin, takže jsme jezdili my na ně.“

Na čem jste tedy vyrůstal?

„Na popíku! Zažil jsem v Budapešti koncert skupiny Queen. To bylo úžasný! Měli jsme tam jednu známou zpěvačku, která byla velice slavná a ona mě na něj dostala. To byl neuvěřitelný zážitek, sen! Takže já jsem poslouchal české věci, Olympic, Marušku Rottrovou a maďarské skupiny Lokomotiv GT, Omegu… Jen ne ty lidovky.“

Ani maminka vám je nezpívala?

„Ne. Ona měla ráda spíš šansony. Když se pohádala s tatínkem, otevřela si červené víno, popíjela ho a u toho si zpívala smutné maďarské věci. Takže lidovky jsou u mě skutečně až na tomto novém cédéčku.“

HANKU UŽ ZAS POSLOUCHÁM

Ve stejné době vyšla i první vánoční deska Hanky Zagorové. Proč ne dřív, za jejího života?

„Hanka nikdy nechtěla dělat vánoční album. Vždy natočila jednu písničku, nebo se naučila novou do vánoční Lucerny, a i když ji několikrát oslovili, celou desku nechtěla. Až teď došlo k tomu, že Supraphon posbíral všechny vánoční písničky, co natočila, a z nich udělal desku.“

Pustíte si ji?

„Už ano, už jsem schopen ji poslouchat. Dlouho to nešlo, vůbec. Když jsem ji uviděl v televizi, přepínal jsem nebo ji úplně vypínal. Nešlo to. Teď už si ji zase pouštím.“

Která z těch vánočních se vám nejvíc líbí?

Anděl strážný, co jí napsala Radůza. Ta je nádherná.“

Jak budete letošní svátky trávit?

„Třiadvacátého prosince poletím do Košic za rodinou. Už mám i dárky! Nenechávám je na poslední chvíli, protože se mi před dvěma lety stalo, že jsem něco objednal a nepřišlo to. Co pak řeknete na Vánoce, že to pošta nestihla? To není ono. Takže jsem všechno objednal včas přes internet, nemám nervy chodit do obchodu.“

Jak jste to dělali doma s Hankou?

„Udělali jsme si seznam a vždy jsme si psali, co komu dát, co se nejvíc hodí. Neteří jsme se ptali, co chtějí, jestli něco do bytu, parfémy, oblečení… Já nerad dávám pod stromeček peníze, radši dárky.“

Věděli jste předem, co dostanete?

„Ano, ale vždycky jsem jí nachystal překvapení a ona mě také. Ale to hlavní, co chtěla, třeba něco na sebe, to si musela vyzkoušet. Říkal jsem jí: Tak teď se nedívej, já to zaplatím, teď mi to zabalte. Přijeli jsme domů a ona se ptala: A že si to můžu zítra vzít?“ (směje se)

A vzala?

„Vzala a bylo po dárku. A já musel vymýšlet další.“

Co na Slovensku máte za vánoční zvyky?

„Bude tradiční kapustnica, tam se rybí polívka nejí. Dál si dáme bramborový salát, kapra, makovník. A Hanka vždycky dělala na druhý den pro rodinu, protože to měli hrozně rádi, její svíčkovou. Čtyřiadvacátého ráno nastoupila a do večera vařila. Tak ta už podruhé nebude.“  

Více z rozhovoru najdete v tištěné verzi Nedělního Aha!

Zdrcený Margita za rakví Zagorové: Poslední sbohem životní lásce

Video se připravuje ...

 

 

 



Přečtěte si
sportmann
4. 12. 2023 • 09:20

Jste hnusné hyeny!

BabcaN
3. 12. 2023 • 15:39

Jděte do háje s těmi lživymi výmysly. Hnus co dokážete vyplodit.

nilud
3. 12. 2023 • 15:06

Já ho zase nemohu ani vidět.

Eva Komárková
3. 12. 2023 • 14:16

Štefíčku jdi už do háje s tím vzpomínáním.

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.