Jiří Krampol odtajnil 13. komnatu: Skončil v pasťáku!
Říká se, že věk je pouze číslo, a ne každý ho prožívá stejně. Tuto teorii herec a moderátor Jiří Krampol (84) jenom potvrzuje. Pozítří oslaví úctyhodné pětaosmdesátiny, navenek se však příliš nezměnil. Stejný humor, stejné vtípky, přibyl jen smutek z ubývajících kolegů a kamarádů. Splín a špatnou náladu však zahání prací, které má naštěstí stále dost.
Příští týden oslavíte významné životní jubileum, tak se sluší trochu zavzpomínat. Jaké jste měl dětství?
„Nádherné. Přál bych takové dětství dnešním dětem.“
Byl jste vychováván přísně?
„Byli jsme strašně chudí a žili jsme v jedné místnosti na Žižkově. Otec byl nemocný, maminka prodávala od rána do večera v krámě a já vyrůstal na ulici. Ale učili nás zdravit a chovat se slušně ke starším lidem. Přestože na nás rodiče neměli čas, ty morální hodnoty tam byly, nějak se tam usadily. Teď jsou děti rozmazlené a učitelé chudáci. Když na někoho zvýší hlas, hrozí to pro ně malérem.“
A co nějaké pohlavky, klečení na hrachu nebo rákosku, to jste zakusil?
„Kdepak. Otec byl vazba a jednou jedinkrát, když jsem byl v pubertě, na mně použil fyzický trest. To když jsem přišel domů přivožralej a měl jsem blbý kecy na maminku. Tenkrát mi dal táta pěstí. Řekl, že tohle bylo poprvé a doufá, že také naposledy.“
A jaký otec jste byl vy?
„Já jsem špatný otec. Tohle já vůbec neumím. Děti mám rád, samozřejmě jsem je vodil do školky, ale nijak extra mě to nebavilo.“
Kdy vás poprvé napadlo, že budete hercem?
„Už jako malého, protože jsem byl kašpar třídy. Pořád jsem se předváděl, vymýšlel nějaké kraviny a ve třetí měšťance jsem skončil v polepšovně.“
Takže žádný slušňák, ale opravdu dítě žižkovské ulice?
„Od první třídy do páté jsem byl vzorné dítě se samými jedničkami a rodiče ze mě měli velkou radost. Ale jak jsem přišel na měšťanku, byli jsme hrozní sígři a grázlové. Například jsem nesměl do kina Ponec nebo do kina Flora. Na Žižkově jsme si mysleli, že jsme frajeři, akorát že jsme byli blbí.“
Krampol a Bubílková s Bleskem společně ve Varech! Koho zranil Bartoška? A kdo nadával nudistům?
Co tomu říkali rodiče, že jste skončil v polepšovně?
„V Bělé pod Bezdězem jsem byl pouze jeden den a rodiče se za mě zaručili. Vrátil jsem se domů. Ale rádi nebyli, to si asi dovedete představit.“
A co se vlastně tak strašného stalo, že vás tam zavřeli?
„Při hodině tělocviku jsme skákali přes jakousi železnou tyč a tělocvikář nám to předváděl. Akorát při tom zakopl a rozbil si hubu a trochu se zranil. No a my s kamarádem Honzou Markem jsme se tomu smáli, což pro nás mělo nemilou dohru.“
Za tohle vás dali do polepšovny?
„Dali nám trojky z mravů a za krutý cynismus nás poslali do tohoto nápravného ústavu. To byla padesátá léta, úplně jiné praktiky. Jenže naši mě nějakým zázrakem dostali ven, ale chudák Honza tam zůstal půl roku.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (9. 7. 2023)
Hochu, půjdeš na převýchovu!
„Když jsem mluvil o té polepšovně, je třeba zmínit, jak se mě snažili převychovat už ve škole. Se dvěma spolužáky jsme jeden čas ve třídě zlobili tak, že nás museli rozsadit. Nejen do jiných lavic, ale rovnou do jiných tříd. Já jsem se ocitl ve třídě, kde byla jenom samá děvčata. A tenkrát to paní učitelka označila jako převýchovu a spolužačkám oznámila: »To je váš nový spolužák Jiří Krampol. Ten, nad kterým jeho maminka, chudák, každý večer usedavě pláče.« V té době vás dokázali postavit na pranýř a rovnou i popravit, kůrku by od vás nevzali, jak byli lidi takovou propagandou zblbnutý.“
Krampol oslaví 85. narozeniny: Nepočítal jsem s tím, že se toho dožiju
Jak skončil v nemocnici
Před pár dny Jiří Krampol skončil v nemocnici, slabost byla tak závažná, že to prostě chtělo sanitku. S odstupem nám nyní k tomu prozradil víc. „Bylo to tak, že po jednom rozhovoru se mi udělalo blbě a večer mě odvezli do nemocnice, kde jsem si následně tři dny pobyl. Ale pořád je to ten známý problém s průduškami, který mě trápí už mládí. Pravidelně docházím na doplnění minerálů a na kyslík, to mně vždycky pomůže a revitalizuje. Dřív jsem jezdil k moři sportoval a to mi teď hodně chybí.“