Putování ve stopách českého génia: Kde si Cimrman vyléčil revma
19 fotografií
Světoběžník, vynálezce, učitel a buditel Jára Cimrman je fenomén, žijí z něj už tři generace. Národ ho miluje a pojmenovává po něm kdeco – ulice, školy, rozhledny i studánky. Není se co divit, že vyhrál anketu Největší Čech, jen ho pak bohužel vyřadili. Nyní se po jeho stopách vydal režisér Patrik Ulrich (34) a natočil zábavný šestidílný seriál.
Cimrmany miloval od dětství. Když později studoval režii v Písku, potkal se tu s vnukem Zdeňka Svěráka Františkem a měl možnost dostat se k nim blíž. Za pár let se mu splnil sen, mohl s nimi točit. Nejdřív přišel dokument s Miloněm Čepelkou, teď cestopis.
Cimrmani Brukner a Čepelka pro Blesk nejen o ztrátě kolegů: Chybí nám, jména zůstala na skříňkách
Patriku, jak jste přišel na to, že zmapujete Cimrmanovy stopy?
„Nápad jsem dostal, když jsem na ta místa chodil jako turista. Často jsem se na ně dostal úplnou náhodou. Procházel jsem lesem a najednou, třeba nedaleko Ústí nad Labem, vidím Cimrmanův kámen. Vytesanou stoličku s nápisem: »Zde možná seděl Jára Cimrman«. Nebo jsem uprostřed lesa narazil na stopy ulité do betonu a pamětní desku. Říkal jsem si, že těch míst je už tolik, že by to bylo na seriál.“
Kolik jste jich celkem objevili?
„Nejdřív jsme jich napočítali padesát, ale věděli jsme, že je jich víc a pořád přibývají. Každý rok se odhalí jedno až dvě nová. Třeba vloni to bylo v Ústí nad Labem místo setkání Járy Cimrmana a Karla Maye, to už jsme ale bohužel nestihli do minisérie zařadit. V tuto chvíli bych řekl, že je jich kolem šedesáti.“
Podle čeho jste vybírali, kde budete natáčet?
„Volili jsme tak, abychom se neopakovali. Stopy v betonu stačí ukázat jednou či dvakrát a pak už to nemusí být vtipné. Nejnižší rozhledna, nebo maják, který je od moře sice nejvýše položený, ale taky nejvzdálenější mořské hladině, to vše je vtipné, ale ne několikrát. A nápady od tvůrců se někdy opakují, inspirují se od sebe.“
Jaká místa vás nejvíc zaujala?
„Je jich několik. Třeba nejnižší Cimrmanova rozhledna v Nouzově je úžasné místo! Zajímavý je i Jihočeský kraj, zmíním alespoň úzkokolejku nedaleko obce Kaproun, kde je i nádherný památník. Lidé se o něj starají a zapalují tu svíčky. Nebo v místě, kde byl naposledy spatřen Jára Cimrman, na cestě ke hradu Kost, je lavička. A tam opravdu lidi pokládají květiny a svíčky, jako by to byl třeba hrob Masarykův nebo Čapkův.“
Průvodcem cestopisu je herec Miroslav Táborský. Proč zrovna on, a ne někdo z původních členů souboru?
„Možná proto, že s nimi není až tak hluboce spojený a je o generaci mladší než původní herecká sestava. Myslím, že to byla skvělá volba. Protože on o Cimrmanovi neví úplně všechno, nebyl u něj od začátku, hraje jen v několika inscenacích. I pro něj to bylo vlastně bádání. Byl zvědavý a sám chtěl všechno poznat. Navíc je výborný spíkr. Pan Svěrák být průvodcem nechtěl.“
Proč?
„Už by ho unavovalo, kdyby musel jezdit na všechna místa. Chtěl být raději na chalupě a v klidu dohlížet na tvorbu scénáře, aby měl vše pod autorskou kontrolou.“
Blesk Podcast: Na stopě po Járu Cimrmanovi a zmizelých stopařkách
Jak vaše spolupráce probíhala?
„Říkal mi: »Patriku, buďte architektem a já to proškrtám, proveselím, když bude potřeba, nebo upravím dialogy a vztahy mezi námi a Cimrmanem.« Vysvětlil, že takto to měli s Láďou Smoljakem. Když spolu psali, Láďa byl prý architekt a on text proveseloval, tvořil postavy a dával mu detaily. »Já jsem byl zedník,« říkal. Pak už to šlo ruku v ruce.“
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (30. 4. 2023)
19 fotografií
