Těžký úkol pro Petra Pavla na Pražském hradě: Po kom si vybere pracovnu?
5 fotografií
Bohatá historie, spousta krásných prostorů a možností přehršel. Na nové hlavě státu Petru Pavlovi (61) nyní je, aby si z nepřeberné škály možností vybral, kde bude mít svoji kancelář. Inspirovat se může u svých předchůdců. Prezidentská kancelář se totiž od roku 1918 stěhovala hned několikrát.
I když možností má Pavel mnoho, bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt upozorňuje, že jisté nepsané pravidlo pro umístění kanceláře tu je. „Pracovna hlavy státu se dosud vždy nacházela v tzv. Novém paláci a okna měla obrácena k městu,“ vysvětlil pro Aha! Forejt. A podle něj by neměl nový hradní pán příliš otálet. „Až rozhodnou (Pavlovi) o tom, kam se mají postavit jejich pracovní stoly, budou přiděleny kanceláře také jejich spolupracovníkům. Ale třeba vedoucí Kanceláře prezidenta republiky podědí zázemí využívané bývalými kancléři,“ podotkl bývalý hradní protokolář. Pavel už si obhlížel pracovnu svého předchůdce Miloše Zemana (78). Ten ji zase zdědil po Václavu Klausovi (81). Jenže třeba první prezident samostatné České republiky Václav Havel (†75) už úřadoval jinde a tuto místnost využíval pro přijímání návštěv a konání porad. A jak vlastně vypadaly pracovny prezidentů od Masaryka po Zemana? To pro Aha! popsal Forejt.
Pracovna Havla
Tzv. Malá pracovna Václava Havla se nacházela v místech, kde byly původně tzv. Gobelínové salony Masarykova bytu a později kanceláře řadových úředníků. Prezident Havel si ji vybral a nechal upravit v 90. letech. Její dominantou – dobře známou z prezidentových novoročních projevů – byla knihovna pokrývající celou jednu stěnu. Jednalo se o dar designéra Bořka Šípka (†66).
Pracovna Klause a Zemana
V době první republiky byly tyto prostory součástí tzv. Prezidentského bytu, který byl budován v letech 1920 – 1924. Konkrétně šlo o velkou rodinnou jídelnu. Dnešní vzhled místnosti je z roku 2003, kdy se zde usadil Václav Klaus. Architekt Alexander Gjurič je autorem knihoven i pracovního stolu, které jsou zhotoveny z ušlechtilého lakovaného dřeva. Mobiliář pak tvoří především sedací soubor Josipa Plečnika (1872 – 1957) z 20. let minulého století.
První Masarykova pracovna
Po návratu z exilu v prosinci 1918 se prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) i s rodinou ubytoval na Pražském hradě. Souhlasil s umístěním své pracovny do piana nobile (vznešené patro) v 1. patře jižního traktu, a to rovnou do bývalé císařské ložnice. V pozdějších letech byla místnost několikrát stavebně upravována a dnes je známa jako Skleněný salon. Užívá se při nejrůznějších protokolárních akcích, především s ohledem na svou polohu. Je totiž místem křížení několika palácových traktů.
Pracovna Masaryka, Zápotockého, Novotného, Svobody a Husáka
Ve zdobených zámeckých interiérech se první československý prezident necítil dobře. Proto pro něho byla v 2. patře paláce vybudována nová pracovna, která se stala součástí tzv. Prezidentského bytu. Místnost byla pojata střízlivě. Podlahu měla z fošen, všechny stěny pokryly police z mahagonu sahající až ke stropu a tzv. holubníky (přihrádky na novinové výstřižky, dopisy a poznámky). V rohu byla umístěna malá kašna ze slezského mramoru. Nábytek byl vytvořen – stejně jako celá knihovna – architektem Josipem Plečnikem. Pracovnu následně užívala řada prezidentů. Masarykovskou atmosféru si prostor ponechal do 70. let 20. století. Pak však přišel povel vytvořit novou pracovnu pro Gustáva Husáka (1913 – 1991). Plečnikův nábytek byl odstraněn, knihovny přeneseny o patro výš, kde musely být kvůli nižším stropům uřezány horní díly. Následovalo vybourání stropu, podlah i příček. Stěny byly obloženy speciálními panely s povrchem z bílé koženky. Strop byl snížen a osazen řadou neonových svítidel. Prezident Havel však odmítl pracovnu užívat a ještě před koncem tisíciletí mohla být v původní podobě obnovena Masarykova pracovna.
Pracovna Beneše, Háchy a Gottwalda
Edvard Beneš (1884 – 1948) si vybral pro svou pracovnu majestátně působící Zrcadlový sál. Stěny pokrývaly zlatem zdobené panely se zrcadly a prezidentův stůl byl umístěn u druhého okenního pilíře. Sál je dnes užíván pro přijímání zahraničních delegací. Pokud pobýval na Pražském hradě, užíval Benešovu pracovnu i jeho nástupce Emil Hácha (1872 – 1945). Možná pro její blízkost k pracovně říšského protektora se v ní ale příliš nezabydlel. Pokud mohl, uchyloval se spíše do soukromé pracovny v tzv. Prezidentském bytě o patro výš. Po únorovém převratu z roku 1948 se v pracovně usadil i Klement Gottwald (1896 – 1953). Důvodem byla snaha zachovat prezidentskému úřadu vnější zdání kontinuity.
Zůstane první dáma v dámském patře?
Západní výběžek jižního traktu Nového paláce poskytuje přes 20 let zázemí manželkám českých prezidentů. Šest místností ve druhém patře sloužilo v minulosti k ubytování vzácných hostů a v 19. století i členů císařské rodiny. Později byly prostory určeny pro doprovody státních návštěv. Vhodné kanceláře pro sebe i malý tým spolupracovníků zde v roce 1997 našla Dagmar Havlová (69) a po ní i Livia Klausová (79) a Ivana Zemanová (57). Pracovny doplňuje přijímací pokoj, koupelna a malá přípravna. Nyní je na nové první dámě Evě Pavlové (58), zda se rozhodne pokračovat v tradici nastolené jejími předchůdkyněmi.
5 fotografií
