Fotbalová legenda Zdeněk Nehoda slaví 70! Ostravák se sparťanským srdcem
5 fotografií
V devatenácti byl nejlepším střelcem fotbalové ligy, o rok později se stal mistrem Evropy na Euru do 23 let. Zdeněk Nehoda byl i u triumfu českého nároďáku na ME 1976, to mu bylo čerstvě
V Bělehradě 1976 jste byl jedním z aktérů vítězného finálového rozstřelu.
„Kopal jsem jako třetí.“
Ptám se proto, že penalty hrály ve vaší kariéře důležitou roli, že?
„To sedí. Když jsem začínal, byla ještě jiná pravidla: Všech pět pokutových kopů v rozstřelu kopal jediný hráč. No a první trofej jsem získal s Gottwaldovem, Československý pohár. V něm jsme od druhého kola postupovali na penalty.“
Bylo to v roce 1970, to vám teprve v květnu bylo osmnáct let. Přesto je hodili na vás?
„Já je kopal už od šestnácti. Nesmíte se bát, pak to jde... V tom poháru hned ve druhém kole to bylo na Zbrojovce po rozstřelu 5:5. Pamatuju si, že jsem je všechny poslal do stejného místa, doleva nahoru. Uplatnilo se pravidlo, jaké dnes už málokdo pamatuje.“
Jaké?
O postupujícím rozhodl los. Na ten už šel náš kapitán Juran a vyhrál. Pak jsme jeli do Ústí a zase penalty... Nakonec Slovan Bratislava, taky rozstřel. Já nedal jednu, ale jejich Tománek dvě, tak jsme získali trofej, i když je třeba přiznat, že Slovan na tom byl fotbalově mnohem líp.“
Vy jste hrál ve svých nejlepších letech za Duklu, ale ví se o vás, že jste sparťan. Proč jste tam nikdy nepřestoupil?
„To nešlo. Já byl od sedmnácti do devatenácti ve Zlíně. Tam jsem se stal králem střelců a měl jsem přestoupit do Slovanu Bratislava. Už jsem tam dostal byt, ale za pár dnů mi přišel povolávací rozkaz do Dukly na vojnu, a tam jsem zůstal jedenáct let.“
Šampión z Bělehradu Zdeněk Nehoda: Český fotbal je v krizi. Ale zlepší se to
Tak dlouhá vojna přece nebyla...
„Odtamtud se nepřestupovalo. Jednou mě chtěla Sparta, v roce 1975, tehdy zrovna hráli druhou ligu. Já jsem jim přesto podepsal, ale pak se samozřejmě kluby nedomluvily a tím to skončilo, musel jsem v Dukle zůstat. Tak to prostě chodilo, to si nestěžuju.“
Dlouho jste hrál za rakouský Amaliendorf, to je kousek za hranicí. Máte chatu u Třeboně, nebo jste dojížděl až z Prahy?
„Sedm let jsem tam byl hrající trenér, byla to landesliga. Žádnou chatu na jihu nemám, dvakrát týdně jsem jezdil na trénink a pak na zápas. 175 kilometrů jedna cesta, vydržel jsem do 43 let. Chtěl jsem být doma kvůli dětem.“
Siegl o Nedvědovi: Ve Spartě poznal, že není extra talent. Ale makal
Jak jste se ale ocitl z Prahy v Ostravě?
„Moje první žena zemřela v roce 2005 na rakovinu. Já byl samozřejmě špatnej, na dva roky jsme odešel z fi rmy, nikoho jsem nechtěl moc vídat. No a v roce 2006 jsem v Praze poznal svou nynější ženu Simonu. Ona podniká a většinu aktivit má tady v Ostravě.“
Když jste na zápasu Baník – Sparta, komu fandíte?
„Samozřejmě Spartě! Ale tady chacharům se s tím nemůžu moc chlubit...“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě deníku Aha! (7. 5. 2022)
5 fotografií
