Seriál o Boženě Němcové: Co v televizi nedávali...
15 fotografií
Toto v televizi neuvidíte! I když Česká televize začala vysílat minisérii Božena, paradoxně spisovatelčino dětství prakticky opomenula. Ratibořice, kde vyrůstala a kde jsou zachovány autentické reálie, si na obrazovkách neprohlédnete. A dům, kde žila, už vůbec ne. Prošli jsme místa jejího mládí za vás. A také si lehce vyfabulovali její dnešní možnou podobu.
Božena Němcová táhne. Babiččiným údolím projdou statisíce návštěvníků ročně, na zámek jich zavítá kolem šedesáti tisíc. Až do revoluce navíc patřil k deseti nejnavštěvovanějším památkám v republice. A socha babičky s dětmi je po svatém Václavovi druhým nejfotografovanějším sousoším u nás. Když Česká televize minulou neděli začala vysílat minisérii Božena, sledovanost se vyšplhala na milion a půl. O osudy spisovatelky je i dnes zájem. Proto jsme se rozhodli, že se vydáme po jejích skutečných stopách a zajedeme se do Ratibořic podívat. Přijíždíme k zámku. Sněží, všude je bílo, idylka jako z Babičky. Potkáváme se s místním kastelánem Ivanem Češkou a společně míříme kolem malého jezírka k místům, kde to všechno začalo. „Tady všude se pohybovala po celé dětství a mládí až do roku 1837, kdy se vdala a odstěhovala do Červeného Kostelce,“ říká a rovnou si posteskne.
„Škoda, že její mládí a Ratibořice filmaři úplně opominuli. V prvním díle jsme byli zmínění dvakrát, z čehož jediná reálie od nás je strom, na kterém Barunka sedí a čte Schillera.“ Přitom Ratibořice se přímo nabízely. „To, že tady měla předobraz svého budoucího chování, o kterém je zbytek života i filmu, ve vévodkyni, se tam úplně opomenulo. Byla velmi bohatá, nezávislá, a tím pádem emancipovaná a svérázná. To byl vzor pro Němcovou, která se chtěla chovat podobně jako ona. Ovšem v měšťanské společnosti to byl obrovský problém. Měla se starat o plotnu a děti, ale místo toho sbírala pohádky a lidové tradice a psala. Přitom to, že tady měla zpřístupněnou knihovnu, ji přivedlo k literatuře,“ vysvětluje, zatímco procházíme parkem a pomalu přicházíme k místní oranžerii.
Ratibořice, 1830 – 1837
Nenápadné stavení, které dnes vypadá velmi neutěšeně. Tady budoucí spisovatelka strávila své dospívání. V téměř sklepních prostorech, v bytě o dvou místnostech a temné kuchyni, kterou vybudovali ze zadní chodby. Odešla odtud v sedmnácti, kdy si ji Josef Němec odvedl k oltáři. Zajímavé je, že i když se byt zachoval, dokonce s původní kuchyní, nebyl přístupný veřejnosti, zchátral, dnes je bez omítky, oken i dveří. „Tady v rohu, jak vidíte okna, byla kuchyně, vzadu za tím je komora a chlebová pec. Za ní je další místnost a dlouhá pěkná chodba. Byl docela luxusní, protože v té době žily i tři generace v jedné místnosti na udusané hlíně,“ popisuje. I když se prostory zachovaly, dodnes nikdo neřešil jejich rekonstrukci. „Dokonce za minulého režimu, který Němcovou dost adoroval, tak protože v hospodářském dvoře byly státní statky, z něj udělali sklad jedů a postřiků,“ šokoval nás kastelán. Až nyní konečně svitla naděje, že se byt dočká opravy.
„Je to nejnižší místo v rámci celého hospodářského dvora a jakákoli investice je zmařená, pokud se neudělá něco s celým dvorem. Ale teď konečně máme nějaký záměr s částí dvora a v rámci toho dojde k rehabilitaci celé budovy. Pak budeme byt konečně moct prezentovat veřejnosti,“ vysvětlil kastelán. Stát by se tak mohlo v horizontu dvou až tří let. Přejíždíme do Babiččina údolí. Ani zdejší exteriéry filmaři prakticky nevyužili. „Film začíná divokou horskou řekou, pojďte se podívat, jak je divoká Úpa, to je úplný olej,“ říká kastelán a vede nás k řece. Na poklidnou vodní hladinu se snáší sníh. Velký rozdíl. Loučíme se a vyrážíme do Červeného Kostelce vzdáleného deset kilometrů, kam se Němcová přestěhovala po odchodu z Ratibořic.
ODLOŽENÁ ŠLECHTIČNA
Vedou se diskuse o sebevědomí Boženy Němcové, její chování i intelekt totiž zrovna nezapadají do prostředí, odkud měla pocházet. Podle etnografky Markéty Palowské z Ostravského muzea je velmi pravděpodobné, že měla šlechtický původ, ale jako levoboček byla dána k výchově služebnictvu s patřičným finančním zajištěním, samozřejmě. „Aristokracie odpradávna vedla čilý sexuální život. A v tomto případě se stali milenci provdaná Dorothea Périgordová, rozená Zaháňská, a hrabě Karel Clam-Martinic. Je velmi pravděpodobné, že se jim narodila dcera, což tehdy znamenalo jediné. Pokud šlechtična přivedla na svět nemanželského potomka, tak se k němu ze společenských důvodů nesměla hlásit a musel se o dítě postarat někdo jiný. I tak ovšem bylo vychováváno v blízkosti dané šlechtické rodiny, což mělo vědět jen nejbližší okolí. Nicméně i Kateřina Zaháňská, nejstarší sestra Dorothey, kterou známe jako paní kněžnu z Babičky, měla nemanželské dítě, dceru Gustavu. A tu také musela dát na výchovu jinam,“ říká ostravská etnografka.
Tak by třeba vypadala dnes...
NÁRUŽIVÁ PUNKERKA
Protože její manželství nebylo šťastné a navíc se dostala do prostředí české inteligence, kde byla obklopena samými muži, není divu, že jim podléhala. „Němcová byla vášnivá a někteří odborníci tvrdí, že některé věci extrémně prožívala,“ prozradila režisérka minisérie Božena Lenka Wimmerová s tím, že proto bylo také nutné natočit řadu erotických scén. Protože o ní díky přípravě série nastudovala řadu materiálů, má na ni neobvyklý pohled. „Náš architekt říkal, že bychom se měli postavit čelem k tomu, jestli byla punkerka, nebo aristokratka… My se přikláníme k tomu, že to byla punkerka,“ dodala. A jak by dnes fungovala? Asi by také narážela s názory mimo konvence, měla by jistě respekt, také fanoušky i odpůrce. Zřejmě by se rozvedla, napsala solidní filmový scénář, pár dobrých knížek o ženách, které mají svou hlavu. Měla talk show v televizi. A svým dětem by opatřila více tatínků. Muže by milovala, ale nenechala se ovládat. Dnešní Boženě by se dvořil Bartoška i Polívka, asi by vrátila vyznamenání prezidentu Zemanovi… No schválně, fabulujte si dál podle svého.
Upoutávka na seriál Božena o životě spisovatelky Boženy Němcové. Video zde:
15 fotografií
