Martin Písařík (40): Slova o krizi a homosexualitě!
33 fotografií
Když se v úterý zavřela divadla a zrušily se další veřejné akce, většina herců zůstala dočasně bez práce. Martin Písařík (40) si s tím teď hlavu neláme. V pražském Divadle Ungelt se zkouší dál a naplno. Až pominou opatření kvůli koronaviru, musí být připraven na premiéru nové hry Vejšlap. Je o třech mužích a krizi středního věku a on se do role pořádně položil...
Potkali jsme se v Ungeltu, po zkoušce. Pro Martina je to první setkání s tímto divadlem, které je vyhlášené velkými hereckými osobnostmi.
„Tentokrát mám pocit, že to výjimečně nebylo tak, že by nemohl Dolanský a další, kteří bývají na řadě přede mnou. Tady to vypadá, že mi roli dali rovnou,“ směje se. Hrát v komorním divadle je pro něj nová zkušenost.
„Byl jsem zvyklý na velká divadla, hodně jsem dělal muzikály. Najednou jsem přišel sem, zamířil do šatny a bylo mi řečeno, že už jsem přešel přes jeviště,“ nadšeně líčí své první zážitky.
Martine, jakou roli tu zkoušíte?
„Je to hodně přecitlivělý kluk, a ještě k tomu homosexuál! Jak ho už nějaký týden hraju, dostává se mi do života. Já jsem teď naprosto nepoužitelnej! Okolo mě se musí našlapovat opatrně! Víc se věnuju sobě, mám takový sobecký období. Často jsem teď sám, uzavřenej do sebe, třeba i v baru! Což mě překvapuje a úplně se mi to nelíbí. Už aby bylo po premiéře, ať jsem zase normální!“ (směje se)
Je to největší protiúkol, jaký jste měl?
„Protiúkol pro mě asi není žádná role. Na každou jdu tak, že zjistím, co z ní je ve mně, a pak hraju Písaříka. Buď je to Písařík-homosexuál, anebo Písařík- portugalský dělník. Je to různý. Teď v sobě musím objevit senzitivního homosexuála, a taky ho včas zabrzdit.“
Našel jste ho?
„Přišel jsem na to, že jsem citlivej člověk, to jsem vůbec netušil. (směje se) Jsem někdy až moc precizní, chci rovnou detaily! Skvělý je, že kluci jsou při zkoušení trpěliví. Nechají mě to, co chci, až hystericky zkusit, a když se to hned nepovede, jedeme dál. Mám to tak v životě pořád, ale tady konečně můžu říct: Já za to nemůžu, to ta postava!“
Hra je o krizi středního věku. Loni jste slavil čtyřicítku, doléhá na vás?
„Uvědomuju si, že už to není, co bývalo! Čtyřicítka je znát. Už se neřítím do všeho po hlavě, jsem unavenější a k některým věcem lhostejnější, což je asi dobře. A když vidím v divadle mladý kluky, říkám si: Už mě nepotřebují, už budu muset hrát tatínky! Řeším v sobě, že už si asi nezahraju teenagery. I když tady se k tomu trochu vracím, budeme na jevišti třeba stavět stan.“
Celý rozhovor najdete v tištěné verzi Nedělního Aha!
Martin Písařík asi zešílel: Doma nechal ženu, dva syny a za svých 250 tisíc odjel do Iráku!
33 fotografií
