Jan Jirka (27) ze show Peče celá země: Kvůli štábu jsme měli hlad
Bábovka s karamelovou polevou, linecký koláč ze škvarkového těsta nebo piškotová kraslice s čokoládovou ganache. To je jen zlomek toho, čím porotce i diváky zaujal Jan Jirka (27) v soutěži České televize Peče celá země. O Jendově zručnosti ostatně svědčí i fakt, že pracuje jako kadeřník. A ne jen tak ledajaký. Ostří jeho nůžek totiž věří i řada našich celebrit.
Pohostíte své slavné zákazníky v salonu také něčím sladkým?
„Já se vždycky svým návštěvám snažím navodit co nejpříjemnější atmosféru. Takže ano, do práce peču. Ale ne každý si dá zákusek. Někdo během stříhání vypije třeba i lahev vína.“ (smích)
to musíte péct každý den, ne?
„To bohužel nestíhám. Ale snažím se péct alespoň obden. Občas kvůli tomu nevím, kde mi hlava stojí, a jsem z toho vynervovanej. Ale jestli jsem si něco ze soutěže – samozřejmě kromě nových cukrářských dovedností – odnesl, tak je to větší odolnost vůči stresu.“
A co pro vás bylo v soutěži nejnáročnější?
„Jednoznačně časovej pres. Limity, které jsme měli na přípravu, byly dost na hraně, což je, myslím, kolikrát vidět i v televizi. Navíc jsme u sebe nemohli mít hodinky ani žádný nahrávací zařízení, nevěděli jsme, kolik času nám zbývá do konce a orientovali jsme se jen podle pokynů moderátorů. A do toho ty trouby, na které jsme nebyli zvyklí, a nevěděli jsme, jak s nimi pracovat...“
A co když vám pod ruce koukali porotci?To nebylo stresující?
„Ohromně! Mě třeba pokaždý strašně znervózněl Josef Maršálek, který po mně házel takové pohledy, že jsem vůbec nevěděl, co si o tom myslet. Dělám to blbě? Nebo mě takhle naopak chválí? To mi vždycky úplně zvedalo mandle.“
Byli porotci spravedliví?
„Odkud tak začít...“
Prostě řekněte, jak to vnímáte. Já třeba nechápu, jak se dá objektivně zhodnotit chuť nějakého jídla, když má každý z nás úplně jiný apetit.
„Je pravda, že třeba Josef Maršálek sladí daleko víc než zbytek světa. A Mirka Slavíková zase nemá ráda bílou čokoládu. Myslím, že to se v hodnocení občas promítlo, a bylo by asi divný, kdyby tomu tak nebylo. Ale hodně se řešil i vzhled. A s postupem času jsme se naučili porotcům trefit do chuti, tak to bylo zase o něco snazší.“
Ochutnal jste nějaké jídlo svých soupeřů?
„Jen něco málo. Na nás, soutěžící, totiž většinou moc nezbylo.“ (smích)
Jak to?
„Vždycky po dopečení jsme šli natáčet rozhovory. A štáb byl obrovský, takže když jsme se vrátili, na stole už většinou nic nezůstalo.“
Celý článek si můžete přečíst v tištěném vydání nedělního Aha!
Porotkyně Peče celá země Mirka van Gils Slavíková: Vypadám přísně, ale často pláču!