Na co se ptá každý po návratu žen ze zajetí: Proč Tonča vypadá hůř než Hanka?

Obě dívky působily v prvních momentech na svobodě velmi unaveným dojmem. Tvář Antonie však měla výrazně strhanější rysy než tvář její kamarádky Hany. Šokovala i ostříleného bezpečnostního experta Andora Šándora. „Já jsem viděl tu blondýnku a byl jsem zděšen. Zanechalo to na ní velké následky po fyzické stránce. Ta brunetka vypadla celkem dobře,“ prohlásil bývalý šéf vojenské rozvědky.

Zajatkyně rozhodně trpěly kromě stresu i špatnou hygienou i výživou. A z tohoto ohledu na tom nebyla zřejmě ani jedna z dívek výrazně lépe. Co je ale podle psychologů podstatné, je rozdílná psychika. „Všiml jsem si rozdílu. Je dokázáno, že oběti únosů mohou stejné útrapy snášet různě,“ podotýká psycholog Karel Humhal. Připomněl přitom výzkum, který sledoval odolnost vojáků v extrémních podmínkách. „Zatímco turečtí vojáci zvládli zátěž bez větších potíží, američtí vojáci naprosto selhali. Byli moc zhýčkaní a tytéž podmínky neustáli,“ doplnil.

Rodina: Potřebují čas na zotavení
Těžko si můžeme představit, jak se únosci v tomto regionu chovají k zajatým dívkám. Důležité teď bude, aby se dokázaly zotavit psychicky. „Dívky jsou zdravé, potřebují však klid na zotavení,“ prohlásily včera jejich rodiny. I když to pro ně určitě nebude lehké, bude záležet i na tom, jak se dokážou svěřit s prožitým odborníkům.

Psycholog: Trauma až do smrti
„Některé oběti zneužívání se terapeutům »neotevřou« až do smrti, mnohé až po mnoha letech. Znám případ paní, která v padesáti letech spáchala sebevraždu s odkazem na to, že ve dvanácti ji zneužil strýc,“ upozorňuje psycholog Karel Humhal.

Lékařka: Čekají je zdravotní testy
Dívky se ze zajetí do Čech vrátily po 745 dnech. 13. března 2013 byly uneseny v Pákistánu. K jejich osvobození významně přispěla turecká humanitární organizace IHH. „V Česku musejí nyní projít v prvé řadě testy na parazity a měly by si nechat udělat i jaterní testy. Lékaře bude také samozřejmě zajímat, jaká byla jejich výživa,“ řekla Aha! primářka infekční kliniky pražské nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
Úděl rukojmích je strašný
Rukojmí, které unesou muslimští radikálové, obvykle během dlouhých měsíců snášejí to nejtvrdší mučení, psychické i fyzické. Utrpení bývá plné bití, psychického nátlaku i hladovění. V nejhorších případech se na nich praktikuje hromadné znásilňování, tzv. waterboarding (praktika navozující pocit tonutí, pozn. red.), simulování poprav, svlékání do naha a sexuální ponižování. Na začátku zadrženým zabaví veškerou elektroniku a další majetek. Násilím si vyžádají přístupová hesla ke všem možným účtům na sociálních sítích a v bankách. Únosci se také snaží najít jakýkoli důkaz, že unesení jsou špioni. Zvláštní kapitolou pak je povinné konvertování k islámu.

Lékař: Záleží i na genech

Rozdílného vzhledu si u osvobozených dívek všiml i primář psychiatrického oddělení Ústřední vojenské nemocnice Vlastimil Tichý: „U každého záleží na mnoha faktorech, jakými jsou třeba genetická výbava, osobnostní rysy, výchova. Antonie mohla třeba nějakými psychickými problémy trpět i před únosem. To všechno se sčítá,“ soudí Tichý. Podle něj se i v koncentrácích na stres daleko lépe adaptovali lidé s vyzrálou osobností a nejhůř to tam snášeli citově nestabilní lidé.

Psychiatr: Nejhorší je čeká

„Za odlišný zjev obou kamarádek mohou ale třeba i nemoci vyvolané parazity, nádorová onemocnění, hluboká deprese,“ soudí psychiatr Jan Cimický. Příčin podle něj může ale být ještě víc a teď je potřeba všechny postupně vyloučit. „Víte, ve stresu vás nad vodou drží pud sebezáchovy. To nejhorší na ně čeká teď, po jejich propuštění. Budou potřebovat důkladnou rekonvalescenci a pomoc odborníka.“