Do důchodu v 67 letech? Reforma penzí míří do finále
Téměř po třiceti hodinách diskuzí skončila včera ve Sněmovně debata o důchodové reformě. Poslanci odhlasovali její posun do závěrečného hlasování. Opozice už teď hlásí, že současnou podobu v případě návratu k moci zruší. Co jí vadí?
Vládní čtyřkoalice včera ukončila obecnou sněmovní debatu nejtěsnějším možným způsobem. Pro posun reformy do závěrečného schvalování hlasovalo 76 ze 150 přítomných poslanců. Jednali přes 25 hodin čistého času, z toho bezmála 20 hodin o novele o důchodovém pojištění. K omezení diskuze kabinet Petra Fialy (60, ODS) využil návrh na vrácení předlohy k opětovnému projednání sociálnímu výboru. Ten si potom sám zamítl, což nenechalo opozici chladnou.
Šéfka sněmovního klubu hnutí ANO Alena Schillerová (60) označila celý proces za komedii. „Pokud tu důvěru dostaneme a vrátíme se do vlády, tak toto, ten váš paskvil, naprosto jednoduše zrušíme,“ řekla o návrhu důchodové reformy. O podobě navrhovaných změn v důchodech (viz. rám Co se má změnit) by mohli poslanci hlasovat nejdříve před koncem října.
Co se má změnit
- Podle novely a jejích úprav by se měl věk odchodu do důchodu postupně navyšovat na 67 let. Ministr práce Marian Jurečka (43, KDU-ČSL) během sněmovní vřavy ujišťoval, že lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v sedmašedesáti. Opozice trvá na zachování aktuální hranice 65 let.
- ANO i SPD chtějí z novely vyškrtnout také pasáž, podle níž by se měl mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Podle vlády toto opatření, stejně jako prodlužování věku pro odchod do důchodu, mají přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému.
- Lidé s rizikovou prací by podle vládní předlohy mohli chodit do důchodu až o pět let dřív podle počtu odpracovaných směn. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Vládní návrh by se týkal odhadem kolem 120 tisíc lidí.