Špionážní Enigma na výstavě v Brně: Přístroj, který vyhrál válku!
5 fotografií
Odhalení kódu německého šifrovacího přístroje Enigma výrazně přispělo k tomu, že nacisté prohráli druhou světovou válku. Originál toho legendárního stroje je nyní k vidění v Brně na výstavě Tajný svět šifer.
Jde o jediný exemplář, který vlastní některé z muzeí na území bývalého Československa. Do Technického muzea v Brně jej zapůjčilo Slovenské technické muzeum v Košicích. Šifrovací stroj Enigma, založený na pohyblivých rotorech, vznikl na konci 1.první světové války v Německu. Původně měl sloužit jako pomůcka pro bankéře a obchodníky. Až v polovině dvacátých let let si ho všimla německá armáda. Přístroje sloužily k šifrování komunikace mezi německými jednotkami a velením, používala je i tajná služba Abwehr.
Úspěšní Poláci
Kód Enigmy prolomili už v roce 1932 Poláci za pomoci informací z Francie poskytnutých německým špionem. Za druhé světové války pak úspěšně četli tajné depeše nepřítele britští kryptoanalytikové pod vedením Alana Turinga. Ve světových muzeích a soukromých sbírkách se zachovalo kolem 300 exemplářů Enigmy. „Originální přístroj z Košic je v Technickém muzeu součástí historií kryptologie od počátků šifrování zpráv až po dnešní aktuální téma kyberbezpečnosti,“ upozornil garant výstavy Radek Slabotínský.
Víte, že...
... do současnosti se na světě dochovalo 300 přístrojů Enigma?
Sběratel netušil Šifrovací přístroj z košického muzea ukradl na konci druhé světové války v Malackách civilista v domnění, že jde o německý psací stroj. Později se dostal k mladíkovi, nadšenému radioamatérovi, který se věnoval i sběru vojenských artefaktů. „Až jako více než devadesátiletý se rozhodl svoji sbírku rozprodat. A právě v roce 2020 jsme od něj tento vzácný exponát získali do našich sbírek,“ řekl Aha spoluautor výstavy Peter Drozd.
Armáda váhala Šifrovací stroj, který využíval rotory, si v roce 1918 nechal patentovat německý inženýr Arthur Scherbius. Následně s Richardem Ritterem založil firmu Scherbius & Ritter. Nabízeli stroj německému námořnictvu a ministerstvu zahraničí, ale bez valného zájmu. Teprve o deset let později v červnu 1928 představila německá armáda vlastní verzi Enigma G. Ta revidována v roce 1930 na Enigmu I. známou také jako verze Wehrmacht.
Genius Turing
Němci na začátku druhé světové války považovali novou verzi Enigmy a její kódy za neprolomitelné. Britové to ale dokázali, zásluhu na tom měl především Alan Mathodon Turing (*1912 – †1954) a jeho tým. Turing je považován za otce informatiky a umělé inteligence. Po válce se stal terčem útoků kvůli své homosexualitě, v roce 1954 spáchal sebevraždu. Jeho jméno bylo oficiálně očištěné až 24. prosince 2013, kdy se mu po téměř šedesáti letech omluvila královna Alžběta II. enigma foto 6 Alan Mathodon Turing.
Sloužily i po válce
Počet vyrobených strojů Enigma se odhaduje na 100 tisíc. Po konci války spojenci prodali ukořistěné stroje do rozvojových zemí. Jelikož se Britům podařilo utajit, že jsou schopni šifry Enigmy luštit, byla používána ještě v 50. letech v rozvojových zemích, ale i v SSSR, což poskytlo britské špionáži velké výhody. Třicet přístrojů Britové v roce 1948 darovali také nově vzniklému státu Izrael.
Tajný svět šifer
Kde: Technické muzeum Brno, Purkyňova 105
Kdy: středa – pátek 9 – 17, sobota a neděle 10 – 18, státní svátky 10 – 18 hodin
Za kolik: základní 150 Kč, zlevněné ( děti 6 – 16, učni a studenti, senioři 60+) 80 Kč, rodinné 350 Kč.
5 fotografií
