Detaily květin pohledem mikrosvěta: Co se skrývá uvnitř květu?

Oboupohlavný květ (vlevo) samčí rostliny a semeník (vpravo) s rostlinnými vajíčky silenky širolisté. (Foto – David Malík, Skupina environmentální elektronové mikroskopie ÚPT AVČR (Eva Tihlaříková))

5 fotografií

Dozrálá pylová zrna, přichycená na pletivo prašníku samčí rostliny silenky širolisté.

Environmentální rastrovací elektronový mikroskop po řadě modifikací a úprav umožňuje zobrazení přirozené mikro-struktury vzorků.

Doc. Vilém Neděla a Dr. Eva Tihlaříková na pracovišti operátora elektronového mikroskopu.

Expozice se nalézá v galerii umístěné v budově Akademie věd ČR.

9. března 2024 • 12:00

Kochat se krásou rostlin, jak ji běžně spatří jen vědci v elektronovém mikroskopu. To umožňuje nová výstava Tajemství květního vývoje pod drobnohledem, kterou pořádá Akademie věd ČR (AV).

Pestíky, blizny, tyčinky... Že vás tahle část přírodopisu nebavila? Možná by vás zaujala víc, kdyby ji doprovázely vysoce detailní snímky pohlavních orgánů rostlin. Právě takové jsou od čtvrtka k vidění v Galerii Věda a umění AV. Fotografie vědci získali pomocí speciálně upraveného environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu. Některé z nich následně kolorovali. Ukazují jemné a citlivé struktury orgánů rostlin, které zůstávají lidem skryté uvnitř semeníků a dalších rostlinných částí. „Záběry původně vznikaly a vznikají pro vědecko-odborné publikace,“ uvedla Eva Tihaříková z Ústavu přístrojové techniky AV. Základem expozice jsou snímky silenky širolisté, na které jsou zřetelné tvarové odlišnosti mezi pohlavími.

Kromě ní zahrnuje i snímky listu huseníčku rolního, voskové struktury na povrchu listu jabloně domácí, listu šťavelu kyselého či řez kořenem konopí. Fotografie vznikly díky nové metodě elektronové mikroskopie. Ta umožňuje zobrazit mili až nanometrové detaily vysoce citlivých, často i živých biologických vzorků bez jejich poškození. „Od roku 2015 zdokonalujeme světově jedinečný prototyp pokročilého environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu. Díky němu jsme mohli pořídit záběry pestíků, tyčinek, rostlinné placenty a rostlinných vajíček před oplozením,“ vysvětlil Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky AV.

Jak se rostliny rozmnožují

Rozmnožovací orgány se nachází v květu rostlin. Samčí pohlavní orgán se nazývá tyčinka a produkuje pylová zrna. Samičí pohlavní orgán se nazývá pestík a nese vajíčka. K jejich oplození dojde, když blizna pestíku zachytí pylová zrna z tyčinky. Většina kvetoucích rostlin má zároveň samčí i samičí pohlavní orgány. Oddělené pohlaví se vyskytuje jen u zhruba čtyř procent druhů. Jedním z příkladů je právě silenka širolistá. „Květ je velice složitý orgán. Musí zajistit vznik potomstva a předání informace o životních podmínkách do další generace,“ vysvětlil Václav Bačovský z Biofyzikálního ústavu AV.

Víte že...

...silenku širolistou zkoumali z hlediska pohlaví rostlin již přírodovědci Johan Gregor Mendel (1822 - 1884) nebo Charles Darwin (1809 –1882)?