100 let od skonu Lenina: Otrávil ho Stalin?
Bezpochyby byl největším hybatelem dějin neklidného 20. století, nasměroval půlku světa ke komunismu, podepsal se na několika diktaturách, genocidách i válkách. Právě před sto lety zemřel Vladimír Iljič Lenin (†53), vůdce bolševické revoluce.
Nebyl to hezký konec, posledních šest let života ho sužovaly četné choroby, mrtvice a také panický strach z další likvidace. Zásadní pro agónii Lenina byl totiž už atentát v roce 1918, kdy ho dvěma kulkami z revolveru měla trefit Fanny Kaplanová. Útok se jí připisuje, neboť už podobný vroubek měla, ale není vyloučeno, že byl zinscenován (byla skoro slepá a velmi těžko by měla tak dobrou mušku). Prsty v tom mohli mít straničtí odpůrci.
Dvě kulky stačily
Kulky ho trefily do ruky a do čelisti, přičemž tato prolétla až do krku a uvízla mezi krčními obratli. Třetí zasáhla příznivkyni shromáždění s dělníky v moskevské továrně. Lenina naložil osobní řidič a odvezl ho hned do Kremlu. Střelu z ruky mu vyjmuli lékaři ještě večer, zasažená páteř ale vyžadovala operaci na sále v nemocnici. „Nikam nepojedu, ať doktor přijede za mnou,“ vzkázal Lenin. Měl paranoidní děs z neznámých i známých lidí a do smrti se ho nezbavil.
Doktoři zjistili, že kulky byly namočeny v kurare, což je prudký jed jihoamerických indiánů. Namáčejí do něj šípy a zasažená oběť zpravidla nemá šanci. Lenin měl kliku, i když jed zřejmě nadělal v jeho organismu pěknou paseku. Druhou kulku lékaři vyndali až v roce 1922 (povolal německé chirurgy, sovětským nevěřil), což ale spustilo řadu mrtvičných záchvatů a vedlo ke smrti.
Testování jedů
Co je však zásadní pro další dějinné události, je zalíbení hraničící s posedlostí Lenina v jedech a jejich možnostech. „Především už v roce 1921 nechal založit laboratoř číslo 1, bylo to hned u obávané věznice Lubjanka, a právě tady Čeka (pozn. předchůdce KGB), vyvíjela jedy a ihned je testovala na vězních,“ popsal britský historik a publicista Graeme Donald (74). Jed pokládal Lenin za psychologicky odstrašující nástroj k odklízení nepřátel.
Atentátník zůstane skrytý v davu a stihne nepozorovaně zmizet. Jed vstříkne, rozptýlí v blízkosti oběti. Dnes víme, že v tomhle jsou Rusové přeborníci! Laboratoř byla prioritou, vedl ji dr. Grigorij Majranovský a jako první v historii si vysloužil přídomek »Doktor Smrt«. Podléhal přímo Berijovi, pravé ruce Stalina. Že později (1953) Stalin zřejmě opustil tento svět po podání jedu právě Berijou, je příznačné pro ruské prostředí.
Syfilis je mýtus
Pokud se týká smrti Lenina, dlouho se mělo za to, že zemřel na syfilis, což ale po mnoha letech experti vyvrátili. Americký neurolog Harry V. Vinters (72) uvedl, že spíše zemřel na stres, dědičné predispozice, nebo byl otráven. Zakladatel Sovětského svazu před smrtí prodělal několik infarktů.
Ty ovšem může způsobit i syfilida, na niž se Lenin léčil. Lenin nekouřil a dokonce se vyhýbal společnosti kuřáků. Netrpěl cukrovkou, nadváhou, ani vysokým tlakem. „Mnohem podstatněji proti němu hrála zdravotní historie rodiny. Leninův otec zemřel také už v 54 letech a oba zřejmě měli dispozici ke kornatění cév. Mozkové cévy Lenina byly velmi zkornatělé,“ popsal dr. Harry V. Vinters.
Stres zabiják
Dalším rizikovým faktorem u mrtvic je stres, a toho měl komunistický revolucionář nepochybně dost, upozornil Vinters. „Lidé se ho mnohokrát pokoušeli zavraždit a nelze vyloučit, že ho mohl otrávit Stalin. Před ním přece Lenin varoval, aby nebyl pro svůj fanatismus instalován do vedení Sovětského svazu.“ Přesto se stal jeho nástupcem a ve své zemi rozpoutal třicetiletý teror.