Vzpomínka na Mariana Lněničku (†100): Vzal si pušku a Němce na mušku
9 fotografií
Ve věku úctyhodných 100 let zemřel veterán druhé světové války Marian Lněnička. Hrdina Pražského povstání (5. až 9. května 1945) pomáhal v ulicích hlavního města likvidovat krvelačné nacistické odstřelovače. Po válce našel uplatnění v letectví. Zemřel 24. září, nyní smutnou zprávu od rodiny zveřejnilo ministerstvo obrany.
Lněnička se narodil 18. července 1923 v Třeboni. Poté, co roku 1939 vypukla válka, začal pracovat jako technický úředník v Elektrotechně v Praze-Karlíně. Když se nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva chýlil ke konci, tehdy 21letý mladý muž se v sobotu 5. května 1945 zapojil do probíhajícího povstání proti nacistické okupaci. „Ve Štefánikových kasárnách na Smíchově převzal pušku s několika náboji a v prostoru Václavského náměstí a Štěpánské ulice se účastnil likvidace nacistických odstřelovačů, kteří předtím způsobili těžká zranění nebo smrt civilním občanům,“ popsal jeho skutky Jan Benda z Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR.
Zranila ho střepina
Přenocoval v kasárnách na náměstí Republiky a druhého dne, když obdržel potřebnou výstroj, byl vyslán do Královské ulice v Karlíně (dnešní Sokolovské – pozn. red.). Po převozu potravinových zásob do nedalekých kasáren pomáhal s pancéřovou pěstí hájit barikádu v uvedené ulici. „Zbraně nakonec nemohli upotřebit, jelikož nepřítel použil české občany jako živý štít. Došlo k zasažení pozorovatelny v prvním patře, v jejíž blízkosti se nacházel pan Lněnička,“ dodal Benda s tím, že jedna střepina granátu z tanku veterána těžce zranila na noze a způsobila mu tříštivou zlomeninu, jež měla nepříznivý vliv na hojení rány. Z obvaziště v přízemí hotelu AXA v ulici Na Poříčí putoval do Holešovic, kde byl lékařsky ošetřen. Zde setrval v provizorní péči až do příjezdu Rudé armády 9. května 1945. Po válce pracoval v rámci organizace letového provozu a je spolautorem Anglicko-českého leteckého slovníku.
Proti fanatikům
Při Pražském povstání za pouhé čtyři dny jeho trvání položilo život 3000 povstalců a ještě o tisícovku více civilistů – mužů, žen, ale bohužel i mnoho dětí. „V Praze mimo jiné působili fanatici z jednotek SS, kteří odmítli kapitulovat a kromě bojů s povstalci vraždili bezbranné civilisty jako mstu za to, že odboj stál německým vojskům na cestě do amerického zajetí na západě,“ popsal pro Aha! historik Jiří Klůc.
Zničená radnice
Jednou z největších německých bestialit během povstání představoval útok obrněnou technikou na Staroměstskou radnici, kde sídlilo jedno z center povstání a lazaret. Nacistům se středověkou pamětihodnost povedlo zapálit. Zničeny byly část městského archivu a úřední křídlo Staroměstské radnice, kde úřadoval primátor, a zasedací síň. Zdemolovaná část po válce už nikdy nebyla obnovena.
Víte, že...
...povstání 5. května vypuklo v 6:00? Potom, co z českého rozhlasu zaznělo provokativní hlášení: „Je právě sechs (německy šest) hodin!“
9 fotografií
