Výprava do hlubin Žižkova koně: Řeckých vojáků nula!
4 fotografie
Že je socha Jana Žižky na pražském vrchu Vítkov jednou z největších jezdeckých soch na světě, se obecně ví. Méně už, jak monument viditelný téměř z každého místa v metropoli vypadá uvnitř. Na zoubek se mu po pěti letech dívají odborníci.
Kolos postavený na místě, kde 14. července 1420 prolévala krev během bitvy křižácká a husitská vojska, tu shlíží na Prahu od roku 1950. Zásadního restaurátorského zásahu se Žižka dočkal mezi roky 2009 až 2011. Od té doby jej jednou za čas odborníci kontrolují – v roce 2016 a právě nyní. „Prováděna je vizuální kontrola stavu bronzového pláště, dotažení šroubů uvnitř sochy. Pak také kontrola a čištění odtokových otvorů nebo vyhodnocení korozní rychlosti, tedy úbytku kovového materiálu v čase vlivem koroze, pomocí korozních kuponů,“ popsala Aha! Kristina Kvapilová, mluvčí Národního muzea. To pak na sociálních sítích v narážce na Oddyseovu lest během trójské války oznámilo: „Revize proběhla na výbornou. Počet řeckých vojáků nalezených uvnitř koně: Stále nula!“
Detaily do poslední nitky
Spolek pro zbudování Žižkova pomníku na Žižkově vznikl už roku 1882 a s obří sochou se počítalo již při stavbě památníku za první republiky. Vytvořil ji Bohumil Kafka (1878 – 1942) v ateliéru v Praze 6. Každý detail ladil k dokonalosti, vše muselo být realistické. Koně tvořil podle plemenného hřebce slezského norika Albina Thesea. Model byl hotov v roce 1941, po skončení války se pokračovalo, aby roku 1950 k 530. výročí bitvy na Vítkově socha poprvé zazářila tam, kde stojí dodnes.
Jako v Tróji?
Muzeum ve svém komentáři naráželo na mýtus o trójském koni z řecké mytologie. Vypráví o lsti v závěru trójské války, kdy se skupina obléhajících Řeků pod vedením Odyssea ukryla do dřevěného koně, jenž byl falešným darem Trójanům. Když jej vtáhli do města, vojáci z něj vylezli, otevřeli zevnitř bránu a město Trója, které jim 10 let vzdorovalo, zakrátko dobyli.
4 fotografie
