Kontroly cen: Kdo může za drahé potraviny?

Jsou nepostradatelnou součástí našich jídelníčků, ale... Ceny másla, mléka, vajec, mouky a masa začaly po vypuknutí války na Ukrajině povážlivě stoupat. Následné zdražení energií situaci ještě zhoršilo. Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže (ÚOHS) po monstrózní kontrole tvrdí, že vysoké marže obchody neměly.
Antimonopolní úřad si na ceny vybraných komodit posvítil u 200 subjektů a 14 sdružení. „Nezjistili jsme nikde žádnou kartelovou či jinou dohodu o cenách,“ zněl závěr šetření. Přesto z průzkumu vyplynulo, že každý z nás zaplatí přirážku k potravinám hned třikrát. Jak je to možné? „Všechny články řetězce, tedy prvovýrobci, zpracovatelé i obchodníci, dokázali přenést své zvýšené náklady na spotřebitele,“ konstatoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. Kvůli válce na Ukrajině začaly stoupat ceny energií a pohonných hmot, což na konečnou cenu potravin mělo také neblahý vliv. Navzdory drahotě úřad nedoporučil žádné zavedení cenové regulace potravin. „Experimenty s cenovou regulací třeba v Maďarsku ukázaly, že ve výsledku vedou naopak k většímu růstu cen pro spotřebitele. Dodavatelé pak totiž dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu,“ vysvětlil Mlsna.
Maso podražila chřipka
U kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí. ÚOHS zjistil, že směsi tvoří až 70 procent nákladů na chov kuřat. „Růst cen ovlivnila pandemie ptačí chřipky,“ uvedl místopředseda ÚOHS Petr Solský. Kilo chlazeného kuřete od března 2020 vystoupal z 52,55 Kč na 79,53 Kč bez daně, která tvoří 15 procent.