Obří a schodek covid? Jen za půlku může covid
Zhruba 60 procent sekery státního rozpočtu za loňský rok souviselo s covidem. K takovému závěru došel Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jenže ministerstvo financí podle něj některé výdaje neoprávněně zařadilo mezi ty pandemické!
Nejvyšší kontrolní úřad své závěry shrnul včera ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za minulý rok. Schodek rozpočtu za rok 2020 narostl kvůli pandemii z plánovaných 40 miliard na 367,4 miliardy korun. To je podle NKÚ nejvyšší sekera v historii Česka. „Podle údajů z pokladního plnění ale přímo s pandemií souvisely prostředky jen za více než 218 miliard korun“ uvedla mluvčí úřadu Jana Gabrielová.
Nášup jako opatření
Ministerstvo financí totiž podle NKÚ do opatření proti covidu neoprávněně zařadilo například jednorázový příspěvek pro důchodce 5 tisíc korun, oddlužení vybraných nemocnic nebo navýšení dotací na potravinovou soběstačnost. Jenže pro hospodaření státu je vysokým rizikem rychlost zadlužování. V následujících letech může dojít k tomu, že zadlužování Česka bude druhé nejrychlejší z celé Unie. „NKÚ při kontrolách pravidelně naráží na neefektivní vynakládání prostředků státu. Jsem přesvědčen, že kdybychom důsledně hledali úspory, dokázali bychom do rozpočtu vrátit oněch 20 miliard ročně, nutných k tomu, abychom zastavili ještě před hranicí dluhové brzdy,“ řekl k tomu prezident úřadu Miloslav Kala (58).
Apel z dubna
O tom, že státní výdaje nerostou jenom kvůli covidu, upozornil NKÚ už v dubnu. Tehdy uváděl, že z nárůstu za rok 2020 291 miliard, minimálně 147 miliard nesouviselo s pandemií. Tehdy se rezort financí pod vedením Aleny Schillerové (56, za ANO) oháněl tím, že výdaje, které s pandemií nesouvisely, měly pomoci stabilizovat ekonomiku. Na včerejší kritiku úřadu ministryně pro Aha! nereagovala. Na Twitter později napsala, že obavy o prolomení dluhové brzdy nejsou na místě. „V roce 2024 by podle konsolidačního plánu představeného na jaře nemělo zadlužení přesáhnout 52,8 %. Počítáme s postupným snižováním strukturálního salda, a to o půl procentního bodu HDP ročně. Konsolidujeme přiměřeně,“ napsala.
Další kritika: Nízká pomoc
Úředníci z Nejvyššího kontrolního úřadu porovnávali, jaký objem peněz vynaložilo Česko na opatření během pandemie. Ve srovnání s Německem, Rakouskem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem šel na přímou pomoc druhý nejnižší objem, a to 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Méně vynaložilo jen Slovensko se 4,4 procenta. Naopak nejvíce rozdávalo Rakousko. Na nepřímá opatření schválilo Česko 15,4 procenta HDP. Více dalo z okolních zemí jen Německo. Jde hlavně o garan ce a záruční programy ze strany státu.
Nechtějí větší pravomoci
Aby měl Nejvyšší kontrolní úřad ještě pravomocí, nechtějí poslanci. Sněmovní hospodářský výbor včera doporučil Senátu, aby novelu příslušné normy zamítl. Pravomoci NKÚ by se mohly po přijetí novely rozšířit například na hospodaření statutárních měst, krajů, Českou televizi i Český rozhlas, státní podniky nebo fondy. Kontrolovat by mohl i zdravotní pojišťovny.
Hlavně že to má mastná ála na co svést,za vše můžecovid a Babiš 
